Australský ovčák v číslech
Jako u každého plemene, i u tohoto se čísla liší na základě pohlaví (a samozřejmě i predispozic). V průměru se ale tzv. australáci dorůstají až 58 cm výšky v kohoutku a váží mezi 16 až 32 kg. Zpravidla bývají psi vyšší a těžší než jejich dámské protějšky.
U australského ovčáka se předpokládá, že se dožije zhruba 13 až 15 let. Jedná se ale o statistický průměr, pejsek se může dožít věku nižšího, ale klidně i mnohem vyššího.
Historie plemene aneb pastevecké poslání
Zemí původu australského ovčáka jsou Spojené státy americké. Pojmenován je po Austrálii pouze proto, že jeho plemeno je asociováno s plemenem baskického ovčáka, který právě z Austrálie pochází.
Australský ovčák je poměrně moderním plemenem, které vzniklo až počátkem 20. století. Vyšlechtěn byl v Americe, a to především pro pomoc pastevcům při nahánění ovcí a dobytka, tedy pasení.
Plemeno bylo oficiálně uznáno na počátku 70. let minulého století.
Do Čech se dostalo až v polovině let devadesátých.
Povaha aneb atlet s dobrým srdcem
Australáci, jak se jim mezi chovateli říká, jsou velice přátelští psi. Své rodině projevují bezmeznou lásku, kterou samozřejmě ale potřebují opětovat. K cizím lidem bývají obezřetnější a chovají se odměřeně. Neznamená to ale, že je nezkusí poznat, čímž by najednou tak úplně cizí nebyli.
Řadí se mezi inteligentní psi, což znamená, že mají sklony k dominanci v domácnosti. Majitel na to musí být připravený, ale především musí dát jasně najevo (nikoli tresty!), kdo je pánem. Chce to buďto zkušenost s výcvikem nebo povahu, aby bylo z člověka cítit sebevědomí, v nějaké přiměřené míře.
Díky své inteligenci je toto plemeno velice vnímavé a rychle se učí. Je tedy snadnější pejska naučit povel a přimět ho, aby ho vykonal. Navíc takovýto trénink australského ovčáka baví, jelikož tráví čas se svým páníčkem a zaměstnává svou mysl, což je u takto chytrých psů potřeba.
Co je o australských ovčácích známo a co je vidět na první pohled, je jejich energičnost. Potřebují tedy dostatek aktivity, jak pro fyzické, tak ale i psychické uspokojení.
Každodenní život aneb procházky nade vše
Australák je pes, který to miluje venku, ale není typ na pobývání venku přes noc. Pokud máte zahradu, určitě pejskovi pořiďte (zateplenou) boudu, ať se má v zimě přes den kam schovat. Nechávejte ho ale (celý rok) spát v teple domova, poblíž vás.
Pokud bydlíte v bytě, australák bude naprosto spokojený. Pouze ale za předpokladu, že mu budete věnovat dostatek času a chodit s ním na dlouhé procházky. Nejedná se o psa, kterému by stačilo párkrát obejít dům jen na vyčůrání.
Fyzická aktivita by měla trvat ideálně hodinu denně a neměla by se rozhodně podceňovat. Bez pořádného vyběhání může pejsek totiž svou frustraci obrátit například na nábytek, boty či něco podobného.
Tito psi jsou vhodní pro někoho, kdo má rád pohyb. Budou nadšení z cestování, pěších túr, ale i psích sportů, které můžete provozovat spolu (např. agility nebo canicross – společný běh, kdy je pes upevněn vodítkem k postroji na člověku).
Velice rádi plavou, proto v létě můžete strávit hodinu u rybníka a pejsek si vystačí.
Psychická aktivita je něco, co spousta chovatelů nezná, ale je pro jejich pejsky potřeba. Inteligentní psi potřebují kromě fyzična zaměstnávat i svůj mozek, aby byli spokojení a po celém dni správně unavení.
Myšlena je tím aktivita, kdy je pejsek nucen přemýšlet a zaměstnávat svoje smysly. Například trénink povelů, interaktivní hračky či nejrůznější cviky a hry, které si snadno dohledáte. (Jako příklad můžeme uvést zabalení pamlsků do ručníku, kdy pejsek zaměstnává svůj čich a následně musí přijít na to, jak z ručníku pamlsky dostat.)
Australského ovčáka, stejně jako i ostatní psí plemena, je dobré, v tomto případě i nutné, odmalička socializovat. A to jak s jinými zvířaty, tak i lidmi.
Jedním z důvodů jsou geneticky zabudované instinkty a sklony k pasení. To se projevuje tak, že pes tahá nebo pošťuchuje nějakým směrem ostatní zvířata či děti. Čím více je pes socializovaný, tím snazší je ho tyto návyky odnaučit.
Dalším důvodem k brzké socializaci je reagování na děti. Pokud je pejsek zvyklý na podněty, chování i zvuky, kterými se děti vyjadřují, bude hrozit menší riziko, že se pejsek něčeho poleká.
Třetí motivací je přivyknutí si na přítomnost cizích lidí. Pejsek vůči nim bývá bojácný, což může zajít k potřebě se nějakým způsobem bránit. Pokud bude ale pes na cizí lidi zvyklý, opět je riziko minimální – jako u každého jiného psa.
Péče a zdraví
Australák nevyžaduje speciální, tedy zvlášť náročnou péči. Jako každý dlouhosrstý pes potřebuje alespoň jednou za týden vyčesat kartáčem na psí chlupy – ten odstraňuje kromě vypadaných chlupů ze srsti i odumřelou pokožku a kůže může pak lépe dýchat.
Dále je to ale stejné, jako u každého plemene. Stříhání drápků, občasné vyčištění uší, čištění zubů (alespoň pasivní formou – dentálními tyčinkami) – ideální je ale občas vzít psí kartáček s psí zubní pastou.
A samozřejmě, pravidelné návštěvy veterináře.
U tohoto plemene není netypická hluchota, oční zákal či problémy s klouby. U kterého živočicha ale takováto rizika nejsou hrozbou. Stejně jako může pejsek dožít bez jediného z těchto problémů.
Pes jako zdroj výdajů
Australský ovčák není levný na pořízení, vzhledem k čím dál tím většímu zájmu o něj. Cena se pohybuje okolo 25 000 korun. Určitě lze najít i levnější variantu, pokud se ale jedná o nabídku, která nepochází z chovné stanice, ignorujte ji!
Chovné stanice jsou pojistkou toho, že se o zvířata starají s láskou a potřebnými znalostmi. Cena také většinou zahrnuje prvotní očkování a mnohdy i genetické testy. A především si přebíráte štěňátko od někoho, kdo zvířeti rozumí, a u koho si jste jisti, že se o něj dobře staral. Stejně jako majitel chovné stanice zpravidla nepředá štěně někomu, komu by se svěřením pejska nevěřil.
Samozřejmostí by mělo být kvalitní krmivo. Takto velký a aktivní pes zbaští zhruba jeden velký pytel (15 kg) za měsíc.
Pokud jste se dočetli až sem, možná vám informacemi překypuje hlava. Tak si to shrneme.
- Australský ovčák je plemeno milující, přátelské a ideální do rodiny.
- Je velice aktivní, a proto je třeba mu věnovat dostatek času na dlouhých procházkách.
- Vzhlede k jeho inteligenci a sklonu k „pasení“ je třeba mu dát sebevědomě, avšak s pozitivním naladěním, najevo, že „šéfem stáda“ jste vy.
- Je třeba ho socializovat, aby se nebál cizích lidí.
- Jednou týdně vyčesávat a pravidelně navštěvovat zvěrolékaře.
- A především mu věnovat spoustu a spoustu své lásky.