Kolik by toho pes měl vypít?
V průměru by to mělo být asi 50 ml/kg živé hmotnosti. Toto množství se stejně jako u lidí mění s ohledem na pohybovou aktivitu, na prostředí, ve kterém se pes vyskytuje, a samozřejmě také na teplotu okolí. Svou roli hraje i to, čím psa krmíme. Větší množství tekutin bude pravděpodobně vyžadovat zvíře krmené granulemi, kdežto psi krmení BARFem nebo vlhkým krmivem budou mít pravděpodobně spotřebu tekutin nižší.
Zpozornět byste měli ale ve chvíli, kdy se množství přijatých tekutin přiblíží 90 ml/kg za den. Takové množství již může značit zdravotní problém, ať už probíhající zánět nebo třeba hormonální obtíže.
Jen pro zajímavost, pes by měl být v ideálních podmínkách schopen vydržet bez vody zhruba 3-5 dní, ale známky dehydratace se na něm samozřejmě začnou ukazovat již mnohem dříve, většinou již po 24 hodinách. Rozhodně toto ale nikdy na svém mazlíčkovi netestujte.
Jak na přísun tekutin při pohybu venku?
Doporučujeme s sebou i na kratší procházky vždy brát láhev s vodou nejen pro sebe, ale i pro psa. Dnešní trh disponuje nepřeberným množstvím cestovních láhví a skládacích misek, které zaberou minimum prostoru a lze je snadno přichytit třeba na batoh nebo na pamlskovník a mít je tak vždy po ruce. Někteří majitelé tak trochu hřeší na to, že venkovní prostředí poskytuje dostatek zdrojů. Ne vždy je to ale dobrá volba. Nevhodné je i takové nevinně vypadající pití z louží. Ve městech mohou díky automobilové dopravě obsahovat příměs různých technických kapalin, například olejů a jiných chemikálií. V přírodě zase mohou být zdrojem bakterií či parazitů. I tekoucí vodní zdroje mohou představovat nebezpečí, a to třeba ve chvíli, kdy je voda kontaminována například uhynulou zvěří. Jsou známy případy nákazy například leptospirózou, která je velmi nebezpečná, a to i u lidí, kteří se napili z čistě vypadajícího potůčku. Nikdy nemáte úplnou jistotu, že o něco výše proti proudu nedošlo ke kontaminaci zdroje a bohužel tomuto ani filtrování vody nemá šanci zabránit.
Krmení
Krmení psa, který má pravidelnou zátěž, by mělo obsahovat dostatečné množství bílkovin a v menší míře i tuků, které pro psa představují ideální zdroj energie, kterou při svých aktivitách využije. Sacharidy jsou pro psy spíše okrajovější složkou jídelníčku a v krmení by se měly objevovat zejména v podobě vlákniny.
Mezi krmením a samotným výkonem by měla následovat delší pauza, a to minimálně 2 hodiny, ale i více, pokud to časové možnosti dovolují. Není vhodné psa krmit těsně před zátěží. Nejen, že tělo vydává energii na samotné trávení, ale aktivita samotná při velmi naplněném žaludku může zvyšovat riziko zažívacích obtíží, v nejhorším případě vzniku GDV, tedy lidově „torze žaludku“.
V průběhu delší aktivity je dobré kromě tekutin doplňovat vhodným způsobem i energii. Opět jsou nejvhodnějším zdrojem bílkoviny. Nejsnazší variantou je sušené maso. Pro náročnější páníčky a jejich psí sportovce existují i speciální energetické směsi určené pro období intenzivní zátěže, ať už ve formě různých pamlsků nebo energetických nápojů.
Pro období po zátěži existují směsi aminokyselin, solí a vitamínů, které dodají látky, které se v průběhu intenzivního výkonu v těle masivně odbourávaly a díky tomu urychlují regeneraci vašeho chlupatého parťáka po sportu.