Pod tímto krkolomným názvem se ukrývá stav, který majitele nejčastěji popisují jako „mrtvici“ a právě za ni bývá majiteli nejčastěji zaměňován. Zde je potřeba si říci, že mrtvice jako taková, tedy ischemická choroba mozková, tak, jak jí známe u lidí, je u psů a koček velmi vzácná, byla popsána jen v několika málo případech a z toho plyne, že pokud se tyto obtíže u vašeho zvířete vyskytnou, je téměř jisté, že se jedná právě o idiopatický vestibulární syndrom než o cokoli jiného. Idiopatický v překladu znamená „vzniklý z neznámých příčin“. My se v tomto textu budeme zabývat jeho formou postihující starší pacienty, tedy tzv. senilním IVS, někdy také SIVS.
Jak IVS vypadá?
Jedná se o zdravotní problém postihující vestibulární aparát, tedy rovnovážné ústrojí ve vnitřním uchu, či vestibulární nerv. Vzniká bez předchozích varovných příznaků. Nejčastěji si majitelé všimnou náhle vzniklé dezorientace a nekoordinovaných pohybů. Typická je také lateralizace, tedy asymetrie v pohybu. Zvíře může kroužit dokola, mít náklon hlavy nebo tendenci pohybovat se k jedné straně místo rovné chůze. Občas mohou mít v důsledku těchto změn i problém se zvednout, protože mají narušené vnímání své polohy vůči okolí. Jelikož se jedná o problém zasahující vestibulární aparát, tedy rovnovážné ústrojí, mohou mít i projevy nevolnosti, jako je nechutenství či dokonce zvracení. Všímavější majitelé mohou zaznamenat nystagmus, což je odborný název pro těkavý pohyb očí, který není ovlivněn vůlí zvířete a který tedy není schopné ovládat.
Pokud tyto příznaky u svého zvířete zaznamenáte
Je vhodné vyhledat veterinární ošetření. Veterinární lékař zvíře vyšetří, provede klinické vyšetření, podrobnější neurologické vyšetření, kdy zhodnotí jeho reflexy, prohlédne uši otoskopem, provede odběr krve a moči. Tento postup má jeden cíl - vyloučit ostatní příčiny, které by takové obtíže mohly způsobit. Jedná se například o zánět vnitřního/středního ucha, onemocnění mozečku či mozkového kmene a další neurologické abnormality, které s ohledem na vyšší věk těchto pacientů mohou být způsobeny například nádorem.
Jak můžeme zvířeti s tímto problémem pomoci?
Pokud jsme vyloučili všechny ostatní příčiny a máme potvrzenou diagnózu SIVS, to hlavní, co bychom měli zvířeti dopřát, je čas. Ke zlepšení příznaků dochází ve většině případů do 72 hodin. Jejich úplné vymizení většinou nastává mezi 7-14 dny od nástupu obtíží. Naše terapie se bude zaměřovat hlavně na potlačení příznaků, které zvíře trápí – někdy například bývá nutné medikamentózně zastavit nevolnost, která vede ke zvracení a nechutenství. Pokud zvíře není schopné jíst a pít, můžeme krmit asistovaně nebo podávat tekutiny a výživu nitrožilně prostřednictvím infuze.
Abychom zabránili dalším komplikacím, soustředíme se na vytvoření takového prostředí, které bude pro zvíře bezpečné i za situace, kdy má zhoršenou koordinaci a jeho chůze může být nejistá. Například zamezíme přístup ke schodům, zajistíme dostatek světla, abychom usnadnili orientaci v prostoru, i s ohledem na to, že starší zvířata mívají již smysly poněkud oslabené i bez tohoto problému. Pokud zvíře nezvládá samostatnou chůzi, pomáháme mu s pohybem, například pomocí závěsu či speciálního postroje. Není-li zvíře schopné se zvednout, pak je nutné se k němu chovat jako k dlouhodobě ležícímu pacientovi a důsledně se věnovat ošetřovatelské péči. Je nutné zabránit vzniku otlaků, proleženin a zánětů kůže v místech, kde může být kůže potřísněná močí či výkaly. Provádíme tedy opakovaně kontrolu exponovaných míst a zvíře každých 4-6 hodin polohujeme. Tím získáme čas potřebný na regeneraci.
Vzhledem k neznámému původu a nemožnosti odstranění vyvolávající příčiny, se bohužel onemocnění může vracet. Na druhou stranu se ale většina postižených zvířat plně uzdraví, ačkoli u některých může přetrvat náklon hlavy i po vymizení ostatních příznaků a zůstat trvale. Zvíře to sice nikterak neomezuje v běžném životě, ale doporučuji u těchto pacientů péči fyzioterapeuta, která bude zmírňovat následky asymetrického postavení hlavy a s tím souvisejícího narušení pohybových vzorců zvířete.