Když psovi teče z očí

Když z očí teče průhledný sekret, který vypadá jako slzy…

Nadměrná produkce slz nebo jejich snížený odtok, latinsky epifora, je stav, kdy oko buď tvoří slz nadbytek nebo je z nějakého důvodu snížen jejich odvod slzným kanálkem a slzy se v očích hromadí a poté přetékají ven přes volný okraj víčka. Způsobují tak zvýšenou vlhkost v očním okolí, která může vyústit až v zánět kůže, a zabarvení srsti v těchto místech, které je patrné zejména u zvířat s bílou srstí.

Jak to vzniká?

U mnoha zvířat se bude jednat pouze o mechanické dráždění, u části z nich ale skutečně může jít o příznak alergie jako takové. Častou příčinou v jarním období bývají právě pyly a také prach, protože bývá poměrně větší sucho. Slzotok také může být průvodním jevem u některých virových infekcí, často například u těch, které zasahují dýchací aparát. Také se může jednat o důsledek některých anatomických abnormalit, například v utváření víček nebo umístění řas, například jejich vyrůstání z volného okraje víčka a tím pádem dráždění rohovky. U nedostatečného odvodu slz může být příčinou buď anatomická abnormalita slzného kanálku, jehož úkolem je odvádět slzy do dutiny nosní (například není vyvinutý otvor v jeho vstupu/ústí), nebo přímo jeho ucpání, například drobnými nečistotami. 

Pokud má ale pes kromě příznaků na očích často například záněty v uších nebo si olizuje tlapky, a to zejména v meziprstí, skutečně může být alergik v pravém slova smyslu. V takovém případě se k pacientovi přistupuje daleko komplexněji a řešení vyžaduje precizní přístup od veterinárního lékaře a od majitele bezchybné dodržování jeho pokynů. 

Co dělat?

Pokud se jedná o mechanické dráždění z polétavého prachu, většinou postačí jako první pomoc výplachy jakoukoliv volně prodejnou oční desinfekcí, například Ophthalmo Septonex apod. nebo aplikace kapek se světlíkem lékařským, např. Ocuflash. Pokud se ovšem stav do pár dnů nezlepšuje nebo zvíře vykazuje známky diskomfortu (svědění, tření hlavy o podložku či packou), je vhodné navštívit veterináře, aby posoudil, zda příčinou není některý z výše uvedených stavů.

Když začne výtok houstnout…

Pokud se jedná o obě oči, je jaro (nebo taky podzim – to kvůli začátku topné sezóny) a ještě navíc pokud se jedná o mladé zvíře, zhruba do 2 let věku, může být příčinou tzv. folikulární konjunktivitida. Sekret je v takovém případě hlenovitý, bez výraznějšího zabarvení, někdy také hnisavý, zeleno-žlutý. Tento stav provází poměrně silná svědivost, psi si třou oči tlapkou nebo se snaží otírat o podložku nebo osoby či předměty ve svém okolí. 

Jak to vzniká?

Jedná se v podstatě o přemrštěnou reakci imunitního systému na mechanické dráždění. V jeho důsledku dochází ke vzniku uzlíčků lymfatické tkáně, nejčastěji na vnitřní straně třetího víčka, jehož důkladné vyšetření vyžaduje lokální anestezii oka.  

Co dělat?

V případě podezření na toto onemocnění lze jako první pomoc postupovat stejně jako v předchozím bodě, ale potvrdit či vyvrátit tuto diagnózu může pouze veterinář, který vám následně předepíše vhodnou terapii, většinou ve formě kapek, gelu či masti.

Když je výtok hnisavý, zeleno-žlutý a spojivka je zarudlá…

V takovém případě se může jednat o bakteriální zánět spojivek tak, jak jej známe u lidí. Pes může pociťovat svědění, oči mhouří, víčka jsou přivřená, pes se opět může třít o podložku nebo hlavu packou atd.

Jak to vzniká?

Bakteriální zánět spojivek je stejně jako u lidí nakažlivá záležitost a jeho šíření je poměrně snadné, zejména ve skupinách zvířat, která jsou spolu v úzkém kontaktu. Postiženého jedince je tedy vhodné izolovat, abychom snížili riziko přenosu na ostatní psí členy domácnosti. Přenos na člověka je velmi vzácný, ale může hrozit například u jedinců s poruchou imunity nebo na imunosupresivní léčbě.

Co dělat?

Tady je na místě opět návštěva veterináře, který pravděpodobně předepíše léky s obsahem antibiotik. Před návštěvou lze opět využít jako první pomoc buď výplachy např. borovou vodou nebo kapky Ocuflash na zklidnění spojivky.

Když teče pouze z jednoho oka…

Takový stav bývá nejčastěji zapříčiněn poraněním rohovky, tedy vznikem rohovkové léze. Zdrojem poranění může být cizí těleso, které se do oka dostalo na přechodnou dobu, například poranění o větev při probíhání křoví atd. nebo takové, které v oku zůstalo zachycené, nejtypičtějším příkladem takových jsou travní osiny.  

Co dělat?

Prohlédnout důkladně oko. Na rohovce můžeme vidět buď plošný zákal do modré barvy (jedná se o otok rohovky) nebo konkrétní místo, kde je rohovka poraněná. Takové místo bude mít nejčastěji šedou až bělavou barvu. Ale i přesto, že něco takového nezachytíte, i tak je lepší se vydat k veterináři. Ten oko prohlédne, obarví rohovku speciálním barvivem, které potvrdí případné poranění rohovky. Poté předepíše umělé slzy na zvlhčení oka a zmírnění tření v místě poškození, antibiotické kapky mohou být na místě, ale nejsou nutné vždy, záleží na konkrétním případu. Povrchové defekty se hojí poměrně rychle, již v řádu několika dnů. Pokud je poranění hlubší, může být hojení zdlouhavé a někdy bývá nutné samotnou rohovku zakrýt, např. přešitím třetího víčka apod.