Kinetóza

Bezedná miska
 Kinetóza

Tohle cizí slovo asi většina z vás bude znát. Možná zejména proto, že i u nás u lidí se jedná o poměrně častý problém, který komplikuje cestování, a to minimálně u mladších pasažérů, tedy u dětí. Podobné je to i u zvířat, mláďata na tyto obtíže trpí častěji a velmi často z nich postupem času tzv. vyrostou. Ale pokud se tak nestane, může pro nás cestování se zvířaty představovat poměrně velkou výzvu. Proto si zkusíme v dnešním článku povědět, jak poznat, že zvířeti jízda v autě „nedělá dobře“ a jak mu případně můžeme pomoci?

Co je vůbec kinetóza a jak vypadá?

Jedná se jinak řečeno o nemoc z pohybu. Dochází k ní v důsledku podráždění vestibulárního aparátu, tedy orgánu, který je umístěn ve vnitřním uchu a je zodpovědný za rovnováhu a vnímání pohybu. Toto podráždění vzniká ve chvíli, kdy vjem pohybu nesouhlasí s vjemy zrakovými. Nejčastěji se tak děje v dopravních prostředcích. Sklony k ní mohou být dědičné.

S genetikou se toho moc udělat nedá, ale dobrá zpráva je, že v případě tohoto problému také hodně záleží i na způsobu přepravy zvířete. Aby byl vestibulární aparát zatěžován co nejméně, je dobré, aby zvíře registrovalo pokud možno jen pohyb jedním směrem (vpřed či vzad). Výhled z bočního okna je nežádoucí (vnímání pohybu do strany), stejně tak nadskakování auta po nerovnostech (pohyb nahoru a dolů). Citlivé jedince se tedy doporučuje vozit v přepravním boxu, vydatně větrat, udržovat příjemnou teplotu (spíše chladnější) a upravit styl jízdy tak, aby byla co nejplynulejší. To zahrnuje zejména pomalé brždění a mírné zrychlování, nižší rychlost v zatáčkách a co možná největší předvídavost, abychom se do situací, kdy budou náhlé změny rychlosti či směru potřeba, dostávali co nejméně.

Je vhodné si uvědomit, že ne vždy zvíře přímo zvrací, a přesto může kinetózou trpět. Kromě zvracení je tedy nutné si všímat i dalších známek. Patří mezi ně:

  • neklid
  • zrychlené dýchání
  • třes
  • pomlaskávání
  • olizování
  • polykání „naprázdno“
  • vokalizace (kňučení, mňoukání)

Jaké máme možnosti terapie/prevence těchto obtíží?

Pokud jsou výše popsaná obecná doporučení nedostatečná, pak přichází na řadu podávání přípravků, ať už doplňků stravy nebo přímo léčiv jako takových, která vám ale často musí předepsat veterinář. Co za přípravek bude vašemu zvířeti fungovat, rozhoduje zejména příčina jeho nevolnosti v dopravním prostředku. V zásadě jsou dvě. První je skutečná kinetóza z příčin popsaných v předchozím odstavci a druhou možností je, že se jedná spíše o stresovou reakci zvířete. Podle toho, který důvod je ten „váš“ se pak bude volit konkrétní terapie. 

Pokud se bavíme o kinetóze jako takové, většina psů dobře reaguje na homeopatický lék Cocculine (jedna dávka večer před cestou, druhá ráno nebo zhruba půl hodiny před cestou, další je možné podat i během cesty). V minulosti byly na našem trhu k dostání tablety Beaphar Reisfit (Travelfit), které ale bohužel v ČR nyní nejsou dostupné. Jedná se o volně prodejný doplněk, takže pokud máte možnost jej zakoupit v zahraničí, může to být velmi dobrá volba. Dále je možné použití léků s účinkem proti zvracení, většina je ale na lékařský předpis (například metoclopramid nebo famotidin). Další část jich je navíc dostupná pouze v injekční formě, z čehož plyne, že u takových léků se bohužel neobejdete bez návštěvy veteriny. Injekční léky bývají vyhrazeny zejména pro závažné případy nereagující na jiné varianty, které jsou snáze dostupné.

Část majitelů napadne, že by mohli zvířeti podat Kinedryl, který jsou zvyklí používat u sebe nebo svých dětí. Ten ale spíše nedoporučujeme, jelikož je jednak poměrně zatěžující pro játra, špatně se dávkuje, ale bohužel také od poměrně nedávné změny složení obsahuje kofein, který je pro zvířata nevhodný a navíc může způsobit u zvířete excitaci, tedy nadměrné rozrušení, což je přesně opačný efekt než v takových situacích chceme.

To jsou možnosti ve chvíli, kdy jsou příčinou skutečně nesouhlasné vjemy zrakové a ty z vestibulárního aparátu. Nicméně někteří jedinci vykazují známky neklidu hned po nastoupení do auta (nebo dokonce už když se k němu blíží) a u těchto zvířat bude primární příčinou stres nebo strach.

Taková zvířata nejčastěji vykazují z výše popsaných příznaků tyto: 

  • zrychlené dýchání (hyperpnoe/tachypnoe)
  • zvýšené slinění (hypersalivaci)
  • třes (tremor)

Těmto jedincům lze podat přípravky tlumící strach a úzkost. Obvykle postačují doplňky stravy s tryptofanem (Serene-Um), L-theaninem (Relaxis) nebo alfa-kasozepinem (Zylkene). Poměrně populárním prostředkem na zmírnění stresu je v poslední době i CBD olej. Řídíme se podle dávkování uvedeného na obalu a je nutno je většinou podat opakovaně. Nejlépe první dávku den předem a druhou ráno před jízdou. U těchto zvířat je poměrně velká šance, že za pomoci těchto doplňků, správného přizpůsobení stylu jízdy a pravidelného tréninku budete schopni tyto obtíže velmi výrazně zmírnit nebo je časem i zcela odbourat. Stres a strach může hrát z větší či menší části roli i u jedinců, kteří trpí kinetózou jako takovou, takže není od věci vyzkoušet tento postup i u nich. 

Máte dotaz?

Naše veterinářka je vám k dispozici.
Vstoupit do poradny