Proč koupání zařadit do našich společných aktivit se zvířetem?
V letních měsících vyvstane zcela jistě jako první odpověď na tuto otázku, že nám dopřeje osvěžení. Ale i mimo horké počasí má koupání nebo spíše plavání své výhody. Plavání je velmi zdravá forma pohybu, při níž se daleko méně zatěžují klouby, vazy a šlachy, než jak je tomu u aktivit „suchozemských“. Je tedy velmi vhodné, třeba u psích sportovců, jako součást regenerace a kompenzace v rámci tréninku i odpočinku. Stejně tak je přínosem u zvířat po úrazech, kde umožní se k pohybu vrátit ještě o něco dříve, než to dovolují jiné aktivity.
A v neposlední řadě se dá velmi dobře využít u starších zvířat v rámci péče o klouby, které bývají jinými aktivitami poměrně hodně zatěžované, a plavání tak může posloužit jako pomocná terapeutická metoda při osteoartróze i bolestech kloubů z jiných příčin.
Na co si dát při koupání se psem pozor?
Teplota vody a prostředí
Některé problémy, které mohou kvůli koupání vzniknout, jsme si probrali v článcích o letních problémech u našich mazlíčků. Jedná se většinou o následky nedostatečného proschnutí po koupání nebo nevhodného počasí. Jedním z nich je hotspot, neboli jakési zapaření kůže, které vzniká ve vlhké srsti za teplejšího počasí. Ale i za chladnějšího počasí je potřeba se soustředit na důkladné oschnutí srsti, protože v případě prochladnutí hrozí kromě nachlazení také problém zvaný syndrom mrtvého ocasu způsobený prostydnutím po koupeli v chladném nebo větrném počasí.
Na studenou vodu je potřeba si dát pozor také ve velmi parných dnech, protože stejně jako my by ani zvířata neměla podstupovat větší teplotní šoky, kvůli kterým by mohlo dojít k projevení se skrytých onemocnění kardiovaskulárního aparátu. Nízká teplota vody může být problematická také u velmi malých plemen psů, která mohou snadno prochladnout, i přesto, že se ve vodě pohybují.
Čistota vodního zdroje
S teplotou do jisté míry souvisí i čistota vodního zdroje, ve kterém se zvíře koupe. S vyšší teplotou vody stoupá riziko výskytu sinic. Nebezpečí sinic pro lidi je obecně známé, ale málo se ví, že sinice dokážou způsobit velké problémy i naším mazlíčkům, a proto není vhodné nechat psa koupat ve vodě, kde se sinice vyskytují.
Sinice totiž mohou vyvolat poměrně závažné obtíže. Jejich účinky jsou zejména na trávicí (zvracení, průjem, nechutenství) a nervové ústrojí (křeče, třes, dezorientace a problémy s koordinací), ale také na játra (žloutenka) a v neposlední řadě i na kůži, kde mohou vyvolat alergickou reakci, která může být u citlivých jedinců i hodně závažná (zarudnutí, svědění, „vyrážka“). Pokud se vám i přes veškerou snahu pes v takové vodě vykoupe, je více než vhodné ho poté umýt čistou vodou a šamponem, abychom vymyli veškeré zbytky nevítaných mikroorganismů z vody.
V případě nechtěného kontaktu s kontaminovanou vodou je důležité zabránit zvířeti i v jejím pití, protože kromě sinic může být ve vodě vyšší množství bakterií, které mohou být nebezpečné zejména pro zažívací trakt. Kromě toho je možné se z vody nakazit i některými méně častými, ale o to nebezpečnějšími bakteriemi jako je Legionella nebo Leptospira.
Způsob úpravy vody
Možná si říkáte, že i s ohledem na výše popsaná rizika koupání ve volné přírodě, je nejlepší variantou pro vodní radovánky využití domácího bazénu. I to má však svá úskalí. V drtivé většině zahradních bazénů je nutno udržovat čistou vodu s pomocí různých přísad. Poměrně častým způsobem je používání desinfekčních prostředků s obsahem chloru. Psi jsou na jeho koncentraci poměrně citliví, a proto je vcelku časté, že po kontaktu s takto upravenou vodou u nich dochází k podráždění očí. Iritace spojivky může u citlivých jedinců vyústit až v její zánět. Stejně tak může dojít k podráždění nosní sliznice.
V poslední době získává jako varianta pro domácí bazény na oblibě slaná voda, která může působit stejné obtíže jako voda přirozeně slaná, tedy ta mořská. Nejčastějším následkem pití takové vody jsou zažívací obtíže, zejména průjem (v důsledku konzumace slané vody, která přitahuje vodu do střeva). V extrémních případech, kdy by došlo k příjmu velkého množství této vody, může dojít až k otravě solí, tedy hypernatrémii. Ta se v mírných případech projevuje opět zažívacími problémy - zvracením a průjmem, ale v těch závažnějších dochází k neurologickým příznakům v důsledku edému mozku. Ale i samotný pobyt ve slané vodě může zvířeti způsobit problémy, a to zejména v případě, že se koupe často a ve vodě tráví dlouhou dobu. Díky tomu dochází k nadměrnému vysušování kůže a srsti, což vyústí nejen ve zhoršení její kvality, ale také mohou vznikat kožní záněty.
I v případě domácího bazénu tedy platí, že je vhodné zabránit psovi v pití vody, dobrým způsobem je aktivně zvířeti vodu nabízet čistou vodu k pití před koupáním, ale i v jeho průběhu, aby nemělo potřebu pít tu bazénovou. Po koupání je opět vhodné zvíře osprchovat čistou vodou, stejně jako bychom to udělali u sebe.
A nejdůležitější věc na závěr:
Chovejte se ke koupajícímu se zvířeti jako k dítěti. Nenechávejte jej při koupání bez dozoru a vždy dbejte na to, aby zvíře dostatečně často v průběhu této aktivity odpočívalo. Pes není schopen posoudit své fyzické možnosti a i u něj se může stát, že mu dojdou síly a problém je na světě. Proto musíme takříkajíc myslet za ně, abychom si všichni užili vodní radovánky bezpečně.