Základní pojmy
- mikrobiom – podle definice je mikrobiom organizované společenství mikroorganismů kolonizující určitý prostor, v případě nás nebo zvířat se jedná o souhrn mikroorganismů žijících na povrchu nebo uvnitř organismu (někdy se můžeme setkat i s termínem mikrobiota, který označuje všechny živé členy tvořící mikrobiom)
- součásti mikrobiomu – bakterie, kvasinky, houby, řasy, protozoa a většinou i viry
- probiotika - živé mikroorganismy
- prebiotika – látky, které slouží jako potrava pro probiotika, tedy pro živé organismy
- synbiotika – někdy také jako symbiotika, jedná se o produkty, které obsahují jak probiotika, tak prebiotika
Význam mikrobiomu
Nejpočetnější složkou mikrobiomu organismu je mikrobiom střevní. Je tedy nasnadě, že bude hrát roli v trávení, na kterém se podílí, ale co vás možná překvapí, je to, že právě zdraví, složení a kvalita střevního mikrobiomu v organismu ovlivňuje i daleko vzdálenější oblasti, než je samotné střevo, ve kterém se nachází. Počty mikroorganismů jsou variabilní, ale obecně se dá říci, že se pohybují mezi 1010 až 1014 . To je možná trochu nicneříkající číslo, ale pro představu je to zhruba 10x více než kolik buněk má celý organismus, ve kterém mikrobiom žije. Takže početně je mikrobiom v několikanásobné přesile.
Že mikroorganismy hrají roli v trávení, to už víme. Činí tak tím, že se podílí na štěpení živin, pomáhají při jejich využívání, zlepšují využití energie z této přeměny pro další metabolismus, ale samy také syntetizují vitaminy a důležité aminokyseliny. Dále poskytují výživu pro enterocyty, tedy střevní buňky, které jsou hlavní funkční jednotkou střeva.
Ale co dalšího u nás i zvířat tyto mikroorganismy ovlivňují?
Dle mnoha studií má mikrobiom významný vliv na fungování imunitního systému, a to nejen proto, že kolonizuje (tedy osidluje) orgány, které slouží jako ochranná bariéra proti vstupu nežádoucích patogenů, například kůži, dutinu ústní nebo dýchací ústrojí. Ale také fungují jako stimulace pro jeho neustálý rozvoj a zlepšování jeho funkce. A co je velmi zajímavé, je fakt, že střevní mikrobiom se velmi významně podílí i na mozkových funkcích. Mezi mozkem a střevem funguje obousměrná komunikace. Díky této komunikační dráze hraje střevní mikrobiom roli ve vývoji i dozrávání nervové tkáně, ale také v udržování funkce hematoencefalické bariéry (bariéry chránící mozek před průnikem nežádoucích látek, toxinů a mikroorganismů z tělního krevního oběhu). Tím vším následně ovlivňuje chování a kognitivní funkce hostitelského organismu. U lidí je momentálně velká pozornost věnována zkoumání podílu změn v kvalitě mikrobiomu na vzniku neurovývojových psychiatrických poruch, např. ADHD, schizofrenie nebo poruchy autistického spektra. Pravděpodobně je jen otázkou času než se objeví podobné souvislosti i u zvířat.
Jak pečovat o mikrobiom našich zvířat?
Nejčastější složkou střevního mikrobiomu u lidí jsou bakterie z rodu Bacteroides, Clostridium a Fusobacterium. U psů a koček jsou to Bacteroides, Clostridium, Lactobacillus, Bifidobacterium spp., a Enterobacteriaceae. I přesto, že některé složky jsou podobné, není složení lidského a zvířecího mikrobiomu stejné. Proto víra mnoha majitelů zvířat, že pravidelné podávání jogurtu s živými kulturami, zajistí dostatečný přísun těchto prospěšných bakterií, je bohužel neopodstatněná, protože jejich složení je sice vhodné pro lidi, ale pro zvířata už nejspíš dostačující nebude a dnes již máme k dispozici efektivnější nástroje.
Co tedy můžeme pro udržení zdravého mikrobiomu u zvířat udělat?
Nejdůležitější a nenahraditelnou součástí tohoto snažení by měla být kvalitní strava. Kromě vhodného složení, bychom se měli soustředit zejména na kvalitu surovin, ze kterých je krmení vyráběno a také na určitou stabilitu krmné dávky. Vyvarovat bychom se měli náhlých změn v krmení. Každý přechod na jiné krmení by měl být pozvolný, aby se mikrobiom stihl přizpůsobit novému složení a předešlo se tak vzniku zažívacích obtíží. Z tohoto důvodu je vhodné vyhnout se i krmení tzv. „od stolu“, kdy podáváme nárazově zcela odlišné potraviny, než na které je zvíře zvyklé.
I přesto, že pes a kočka jsou masozřavci, i oni potřebují k dobrému trávení a správnému fungování mikrobiomu ve své krmné dávce mít zastoupenou i vlákninu. Není ji nutno velké množství, ale určitě nesmí v jídelníčku zvířat chybět úplně.
Kromě složení krmiva je zastoupení jednotlivých mikroorganismů ovlivněno i onemocněními, která zvíře prodělá. A nemusí se jednat pouze o onemocnění trávicího traktu, ale i o nemoci zasahující jiné orgány.
Co zdraví mikrobiomu zcela jednoznačně negativně ovlivňuje, je podávání antibiotik. Z mnoha studií jasně vyplývá, že již velmi krátké podávání (v řádu dnů), které se odehraje jen jednou za život, ovlivní složení mikrobiomu velmi výrazným způsobem. Návrat k normálu trvá často mnoho let a u některých druhů antibiotik jsou změny dokonce nevratné. Proto je dnes trendem podávat antibiotika jen v těch nejnutnějších případech a co nejkratší dobu. Tento přístup samozřejmě také přispívá k zodpovědnému užívání antibiotik s cílem potlačit vznik antibiotických rezistencí.
Pokud není zbytí a zvíře musí dostat antibiotik či má například ze zdravotních důvodů nařízenou změnu diety nebo prodělá onemocnění trávicího traktu, pak přichází na řadu podávání probiotik, prebiotik nebo ideálně jejich kombinací.
I podávání těchto doplňků má svá pravidla. Obecně se řídíme pokyny výrobce u konkrétního preparátu. Podávání souběžně s antibiotiky je poměrně kontroverzním tématem. Někteří odborníci tvrdí, že podávání probiotik v průběhu léčby antibiotiky nemá vůbec žádný přínos a začít s probiotiky bychom měli až po skončení anitibiotické terapie. Druhá část se domnívá, že probiotika mohou být užitečná i v průběhu samotné léčby. Na čem se ale shodují, že v případě souběžného podávání, by měly tyto dvě skupiny být podávány vždy odděleně. Například, pokud podáváme antibiotika ráno a večer, tak vhodná doba pro podání pro/prebiotik je uprostřed dne, což ale nemusí být vždy proveditelné, proto se doporučuje odstup mezi těmito skupinami alespoň 3 hodiny, aby byla zachována účinnost obou přípravků.
A poslední situací, kdy je podávání probiotik doporučitelné, je jakékoliv oslabení organismu. Ať už stresem, nemocí, prostě ve chvílích, kdy bude narušena obranyschopnost vašeho zvířete. Určitě není na škodu jej zvážit třeba i v období zvýšeného výskytu infekcí (například psincového kašle) nebo v období očekávaného stresu (letní dovolená, stěhování apod.). Protože jak jsme si řekli výše, zdravý mikrobiom hraje nezastupitelnou roli v celkovém zdraví organismu a jeho podpora znamená i podporu imunitního systému jako takového.