Zrnitost písku
Jemnější již není vhodný – kořeny rostlin se v něm dusí, uhnívají, je znemožněno proudění vody, nedostává se do něj ani minimum kyslíku a dochází v něm k zahnívání organických zbytků. Také do něj nezapadne většina kalu, a v době mezi čištěním se neustále víří. Akvarijní dno také funguje jako významná samočistící součást akvária díky obrovskému množství užitečných bakterií, rozkládajících odpad, které žijí na povrchu jednotlivých zrníček. Hrubší písek zase neposkytuje dost velký povrch pro tyto bakterie a ani kořeny rostlin v něm už tak dobře neprospívají., a také se špatně odkaluje.
Asi ještě důležitější, než zrnitost, je materiál, chemické složení hornin, z kterých je akvarijní dno tvořené. Vhodný je písek říční tvořený ze zaoblených valounků křemene, žuly, ruly, a jiných, chemicky neutrálních hornin – to je z hornin, které nemění chemické složení vody. Často jsou v „odborných“ obchodech nabízené substráty složené z ostrohranných bílých, nebo ze směsi bílých a černých kamínků. Ty černé nevadí, ale ty bílé!
Jak je to s pH?
Jedná se o dolomity (uhličitan hořečnato-vápenatý), nebo drcený mramor (zemským tlakem přeměněný vápenec) které stejně jako obyčejný vápenec zvyšují pH
(posunují jej nad neutrální pH 7, do zásaditých hodnot) a tvrdost vody. Často také, i při nejlepším vyprání mohou kalit vodu. Ani jedno z toho se nelíbí ani rostlinám, ani většině sladkovodních akvarijních rybek, a nakonec ani vám. I když tento posun třeba nezjistíte chemickým rozborem pomocí akvarijních testů, uvědomte si, že kořeny rostlin jsou v těsném kontaktu s těmito kamínky, a poznají to. Stejný vliv má i většina krásných kamenů a všechny mušle, které jste si přivezli z dovolené od moře. „Ale já jsem tu mušli pečlivě umyl...“ - namítne zákazník. Tento nedostatek neodstraníte ani důkladným vypráním, nebo umytím. Způsobuje to právě materiál, který tvoří tyto předměty a stále se nepatrně rozpouští – museli byste mušli umýt úplně do ztracena... O tom mnohý prodavač – akvarista vůbec nemá ponětí.
Umělý písek?
Vybrali jste si barvami hýřící, uměle upravený materiál? Na fungování akvária sice nemá vliv, ale přemýšlejte: většina z nás si akvárium pořizuje jako kousek přírody v bytě – opravdu toho dosáhnete pomocí písku v nepřirozených barvách...?
Na množství písku nešetřete. Jak jsme si řekli výše, akvarijní dno má velice důležitou úlohu v akváriu – není to pouze dekorativní záležitost. Dobře funguje ale jenom v dostatečné vrstvě. U předního skla akvária by měla být vrstva 2 – 4cm, u zadního cca 4 – 8cm (podle velikosti akvária. Tento sklon je vhodný z estetických i praktických důvodů. Např. i proto, že do zadní části akvária obvykle sázíme mohutnější rostliny, které pro svůj bohatý kořenový systém potřebují i hlubší dno.
Co na to rostliny?
Pokud jde o speciální živnou vrstvu pro rostliny, která se často dává jako podklad písku, z vlastních zkušeností, i ze zkušeností mých zákazníků ji vřele nedoporučuji. Více než rostliny mi tento drahý doplněk pohnojil řasy – a tím mi “pohnojil“ celé akvárium. Řasám tato zásoba živin, která, ať chcete, nebo ne, se uvolňuje i do akvarijní vody, opravdu velmi chutná!
Nejlépe se rostlinám daří ve (vodou! ne pracími prostředky) vypraném písku, s dodáním živin v tekuté podobě, nebo s cíleným přihnojením tabletami ke kořenům.
Pokud jde o barvu dna, je to spíše o vašem pocitu. Bílý křemičitý písek vypadá hezky, ale časem kamínky trochu ztmavnou slabým porostem řas, a většina rybek je v takovém akváriu obvykle dost plachá a málo vybarvená. To můžeme vylepšit hustým osázením rostlinami, případně nějakou rostlinou plovoucí. Nejlepší je středně tmavé (světlé?) dno z přírodně různobarevných valounků, velice efektně působí poměrně jemná, mírně lesklá drť, kterou v některých prodejnách najdete, a velmi dobře se v ní daří rostlinám.
Tak základ bychom měli, příště budeme vybírat rostliny. A rybičky – kvůli který si akvárium hlavně pořizujeme? Až úúúplně nakonec... :-)