Klinické vyšetření
Ačkoliv se v úvodu píše, že očkování dnes vynecháme, tak se ho přesto trochu dotkneme. Z hlediska prevence je pro nás totiž důležité nejen proto, že vakcinací zvíře chráníme před vybranými infekčními onemocněními, ale hlavně proto, že se jedná o skvělou příležitost k tomu, aby bylo zvíře každý rok zkontrolováno alespoň z hlediska klinického vyšetření. Jedná se o soubor několika úkonů, který předchází přímo samotné „injekci“. V jeho průběhu veterinář zvíře pozoruje, prohlíží, prohmatává a také poslouchá pomocí fonendoskopu. To mu umožní nejen zhodnotit jeho způsobilost k očkování, protože očkujeme zvířata pouze klinicky zdravá, ale také odhalit případné zdravotní problémy.
Tímto snadným a nebolestivým postupem můžeme snadno odhalit např. problémy se zuby, ušima, očima, vyloučit šelest na srdci nebo třeba objevit různé novotvary, například na mléčné žláze u samic. Včasný záchyt umožní efektivnější řešení. Jak už z řečeného vyplývá, toto vyšetření by mělo zvíře podstoupit minimálně 1x ročně a začínáme již ve věku několika týdnů a pokračujeme po dobu celého života zvířete.
Odběr krve
Preventivní odběr krve sestává většinou ze dvou částí, z biochemického vyšetření a z vyšetření krevního obrazu (hematologické vyšetření). Krevní obraz nám dává informace o počtech krvinek jak červených, tak bílých, informuje nás třeba i o obsahu krevního barviva a při změnách počtů krvinek může ukazovat na různé stavy, od zánětu, přes endokrinologické a imunologické poruchy, až k onkologickým onemocněním. Biochemie nás zase informuje o stavu jednotlivých orgánových systémů, jako jsou játra, ledviny, slinivka, žlázy s vnitřní sekrecí nebo třeba o rovnováze elektrolytů, které jsou nezbytné pro udržení vnitřního prostředí organismu.
Dnes máme k dispozici i parametry, které umožní mnohem dřívější odhalení onemocnění. Například zvýšení hodnoty SDMA přichází ve chvíli, kdy je asi 20 % funkčních jednotek ledvin poškozených. Naproti tomu tradičně používané ukazatele kreatinin a močovina se zvyšují až ve chvíli, kdy může být až 75 % funkční tkáně nenávratně ztraceno. To může pro zvíře znamenat i měsíce či dokonce roky života navíc. Preventivní odběr krve se u psů a koček provádí nalačno. Samotný odběr je nejčastěji prováděn ze žíly zespodu na krku nebo na přední noze.
V ideálním světě bychom si přáli, aby byl odběr krve součástí každoroční rutinní prohlídky. Ačkoliv se může jevit nesmyslné odebírat krev již mladým zvířatům, která budou velmi pravděpodobně zdravá, má to své opodstatnění. Zjištění normálních „zdravých“ hodnot konkrétního jedince nám umožní zjistit případný problém opět o něco dříve. Protože hodnota může být stále v tzv. referenčním rozmezí (což je rozsah hodnot, které se vyskytují u většiny zdravých zvířat), například v jeho horní třetině, a mohla by být tedy považována za normální. Ale díky opakovaným odběrům už můžeme vysledovat určitý trend a všimnout si například toho, že v minulosti byly hodnoty daleko nižší a že je velmi pravděpodobné, že se již děje nějaká „nepravost“. Díky tomu můžeme problém intenzivněji sledovat a případně včas zasáhnout.
Nevýhodou vyšetření krve je již určitá finanční nákladnost. Proto každoroční odběry provádí zatím jen velmi malé procento majitelů. Ve snaze toto změnit, nabízí většina veterinárních pracovišť různé akce, v jejichž rámci můžete zvíře nechat vyšetřit za zvýhodněnou cenu. Za stávajících podmínek apelujeme na majitele, aby se snažili zvíře nechat vyšetřit alespoň 1x ročně od věku 8 let u psů (u velkých a obřích plemen již od 6 let) nebo od 6 let u koček. Ve chvíli, kdy se zvíře přehoupne do druhé dekády svého života, by mělo být vyšetřeno již 2x ročně bez ohledu na velikost nebo druh zvířete.
Vyšetření moči
Vyšetření moči je skvělým způsobem jak získat informace primárně o stavu močového aparátu, ale může naznačovat i problémy žláz s vnitřní sekrecí, se zažívacím ústrojím, játry atd. Mnoho látek je ledvinami do moči vylučováno a jejich výskyt v ní nám proto leccos ukáže. Jeho velkou výhodou je nízká cena a hlavně jednoduchost provedení, protože pro odchycení moči nepotřebujete větší míru spolupráce od samotného pacienta a vyšetření mu nepůsobí žádné nepohodlí. Jakmile moč odeberete, veterinář ji vyšetří speciálním diagnostickým papírkem, změří její hustotu a prohlédne ji pod mikroskopem. Vzhledem k nízkým nákladům a nulové invazivitě zákroku, by toto vyšetření mělo být opět součástí každoroční rutinní prohlídky, např. před očkováním.
Ultrasonografické vyšetření břišní dutiny
Vyšetření ultrazvukem má nenahraditelný přínos v podobě informací o tom, co se v břiše vašeho čtyřnohého parťáka děje. Může nám odhalit mnoho věcí, které se nám ve vyšetření krve neprojeví. Velmi typickým představitelem této kategorie je například nádorové onemocnění sleziny. Růst novotvaru na tomto orgánu není pro zvíře po dlouhou dobu nijak problematický a zvíře nebude dávat najevo žádné příznaky. V krevním rozboru žádné změny být nemusí. Ale ve chvíli, kdy nádor doroste určitých rozměrů, může dojít k jeho prasknutí a pacient je tedy předveden ve stavu, kdy krvácí do dutiny břišní a jeho život je ohrožen nejen ztrátou krve, ale také rozsevem nádorových buněk na ostatní orgány nebo pobřišnici.
Ultrasonografické vyšetření se provádí většinou vleže na zádech či na boku přiložením speciální sondy na kůži břicha. Vyšetření nebolí, ale vyžaduje od zvířete jistou dávku trpělivosti, protože může trvat delší dobu, většinou 5-10 minut, v závislosti na zkušenostech vyšetřujícího lékaře, konstituci pacienta a případných nalezených problémech. Toto vyšetření je vhodné dělat opět alespoň 1x ročně od věku cca 5-6 let, u predisponovaných plemen i dříve, dle doporučení vašeho veterináře. Ve vyšším věku je opět možné přistoupit ke kontrolám častějším, 1x za 6 měsíců.
Měření krevního tlaku
Tato problematika se možná týká o něco více koček nežli psů, jelikož hypertenze je u nich výrazně častější. Ale i přesto by mělo mít měření tlaku své místo u obou těchto druhů. Jeho význam je jasný – odhalit případnou hypertenzi (tedy vysoký krevní tlak) zavčasu, zjistit příčinu, řešit ji, pokud je to možné, a zvířeti nasadit vhodnou terapii dříve, než dojde vlivem zvýšeného tlaku k poškození důležitých orgánů, např. oka, ledvin či kardiovaskulárního aparátu.
Princip vyšetření je stejný jako u lidí, manžeta se přikládá buď na končetiny nebo na ocas, a ačkoliv samo o sobě trvá měření jen několik vteřin, kvůli vyšší přesnosti se několikrát opakuje. Zvířeti totiž těžko vysvětlíte, že má vydržet zcela nehybné a pohyby mohou způsobovat odchylky v měření. Začínáme ve věku 4-5 let. Provádíme zpočátku 1x ročně, poté můžeme zintenzivnit na 1x za 6 měsíců.