Na co si dát pozor při koupi štěněte

Bezedná miska
 Na co si dát pozor při koupi štěněte

Ačkoli v posledních letech je toto téma nejen mezi chovatelskou, ale také i širší laickou veřejností čím dál tím více skloňováno, osvěty v této problematice není nikdy dost. I přes neustálou snahu o edukaci budoucích majitelů psů se ve veterinárních ordinacích stále setkáváme se stejnými druhy problémů, kterým se často dalo předejít díky pečlivé přípravě před samotnou koupí štěněte a při věnování dostatečné péče zjišťování potřebných informací. V tomto článku se proto pokusíme probrat alespoň základní tipy, na co se zaměřit při výběru nového zvířecího parťáka, abychom co nejvíce snížili riziko problémů následujících často i velmi brzo po samotné koupi.

Na co si dát pozor u prodávajícího?

Kde inzeruje?

V dnešní době se většina prvních kontaktů mezi člověkem nabízejícím štěňata ke koupi a potenciálními zájemci odehrává v online prostoru prostřednictvím inzerátů. Na obecných inzertních serverech, které se nezaměřují jen na zvířata, je riziko toho, že narazíme na neseriózního chovatele přece jen o něco vyšší než například na stránkách chovatelského klubu konkrétního plemene.

Jak inzeruje?

Ač to může znít poněkud elitářsky, tak i styl psaného projevu v inzerátu může napovědět, zda je chovatel nabízející svá štěňata seriózní či ne. Většina těch, kteří to myslí vážně, si nechají text zkontrolovat kvůli případným chybám.

Nemá ten stejný člověk podezřele velké množství inzerátů, s různě starými štěňaty? Nenabízí dokonce i několik různých plemen? Všechny tyto skutečnosti by vás měly upozornit na to, že se zde možná děje něco nesprávného. Velmi podezřelá jsou i slovní spojení jako „čistokrevní bez PP“ nebo „po rodičích s PP“. Nápadná bývá také velmi nízká cena nebo naopak cena velmi vysoká, odůvodněná tím, že se jedná například o velmi vzácnou barevnou variantu.

Kde se s vámi chce setkat pro předání štěněte do vašich rukou?

Nikdy se nespokojte s předáním zvířete mimo bydliště chovatele nebo místo chovu, pokud nemá psy přímo doma. Nejtypičtější praktikou množíren a podvodníků jsou předávky na parkovištích, u supermarketů nebo na benzínových pumpách. Často je tento zastírací manévr maskován jako dobrý skutek, kdy vám vlastně vychází vstříc, protože vám uleví tím, že vám ušetří dalekou cestu a pejska vám dovezou blíž. Z dobroty srdce to ale většinou nikdo z nich nedělá.

Smlouva

Vždy vyžadujte písemnou kupní smlouvu, která bude splňovat všechny náležitosti. Kromě jednoznačné identifikace zvířete by měla obsahovat i veškeré údaje o jeho zdravotním stavu a o způsobu, jakým vám bude předán průkaz původu (PP), pokud se jedná o zvíře, které jej má.

Na co si dát pozor u štěněte?

Matka a sourozenci

Vidět otce štěňátek nebývá většinou možné. Nicméně požádejte chovatele o to, aby vám ukázal matku štěňat. Ideální je, když vidíte i ostatní sourozence, pokud jsou ještě v téže domácnosti. Můžete tak zhodnotit celý vrh, odhadnout velikost a vzhled vašeho štěňátka do budoucna (například může vypadat mezi ostatními velmi drobný či naopak, uvidíte velikost a stavbu těla samotné matky), ale také zhodnotit případné nedostatky ve zdravotním stavu. V extrémních případech (množírny) někteří chovatelé ani neví, která štěňata patří ke kterým matkám a s největší pravděpodobností vám ji nebudou chtít ukázat. V takovém případě byste měli vždy zpozornět. Výmluvy, proč matku nemůžete vidět, bývají velmi kreativní, ale nenechte se odbýt.

Věk při odběru

Podle zákona (246/1992 Sb. „O ochraně zvířat proti týrání“) je možné odebrat štěně od matky nejdříve ve věku 50 dní (necelých 8 týdnů). Preferujeme však odběr v pozdějším věku, klidně až okolo 10. týdne i později. Tlak na odběr ve velmi nízkém věku je vždy podezřelý. Často udávaným důvodem bývají, že matka je nezvládá kojit, musí je dokrmovat a to bude snazší, když se o každé z nich postará jeho vlastní majitel. Pozor také na skutečný věk zvířete. Nezřídka vídáme v ordinacích zvířata, která ještě nemají ani prořezané zuby a přesto jsou již pryč od matky, jejich věk je falešně udáván vyšší.

Odčervení

Seriózní chovatel by měl předávat štěně odčervené ideálně 3-4x po sobě, nejméně však 2x. Záleží na věku odběru štěněte, ale začíná se většinou ve 2 týdnech věku a každých 14 dní se opakuje, a pokud tedy štěně odchází později, mohou to stihnout i víckrát.

Čip

Chovatel má povinnost štěněti nechat aplikovat mikročip sloužící k jeho identifikaci, a to ještě před první změnou majitele. V překladu to znamená, že před tím, než půjde štěně do nového domova, už bude čip mít. Pokud čip nemá, je to velmi podezřelé. Chovatel se vás buď snaží podvést (například nedává čipy proto, aby mohl volně zaměňovat zvířata mezi sebou dle potřeby) nebo v tom lepším případě se snaží jen ušetřit peníze a nechat splnění této povinnosti až na nového majitele. Nicméně takové jednání je protizákonné a neměli byste si jej nechat líbit.

Vakcinace a očkovací průkaz

Štěně odchází od chovatele většinou s první dávkou vakcíny nebo dle nákazové situace v místě i s druhou. Konec primovakcinace u štěněte je dnes doporučován nejdříve v 16 týdnech věku, tj. asi ve 4 měsících, proto nevěřte, pokud vám chovatel udává, že štěně je „plně vakcinováno“. Každé štěně musí mít vlastní očkovací průkaz se správně vyplněnými údaji nejen o jeho identitě, ale také v kolonkách určených pro záznam očkování. Podezřelý je průkaz, kde je očkování vypsáno rukou (chybí nálepky) nebo dokonce není vyplněné razítko a podpis veterinárního lékaře.

Pokud přichází štěně ze zahraničí, musí mít evropský pas pro zájmová zvířata a platné očkování proti vzteklině, které je pro pohyb přes hranice nezbytné. Proti vzteklině je štěně možné vakcinovat nejdříve ve stáří 12 týdnů a po něm musí před vycestováním za hranice uplynout lhůta 21 dní. Od těchto lhůt se odvíjí věk, ve kterém může štěně poprvé překročit hranice státu, v němž se narodilo, a bývá to nejčastěji kolem 4 měsíců. 

Zdravotní stav

Samozřejmě existují skryté vady, které nemusí být schopen odhalit ani veterinář při běžné prohlídce, ale je vhodné zkontrolovat zdravotní stav alespoň tak, jak dokážeme. Jak by tedy ideálně mělo vypadat štěně, které je v pořádku? Mělo by být hravé, čilé, aktivní. Neschovává se, je přiměřeně zvědavé a odvážné. Oči a nos jsou suché, bez výtoku, spojivky nejsou zarudlé. Uši jsou čisté, bez mazu a bez zápachu. Zkontrolujeme zuby, zda jsou prořezané, je jich správný počet a že nemají žádné abnormální zbarvení, například tmavé. V oblasti konečníku a genitálií nesmí být žádné viditelné znečištění, které by ukazovalo na průjem či zánětlivý výtok. U samců zkontrolujeme varlata, v 9 týdnech by již měla být obě sestouplá v šourku, přesto je někdy může být obtížné nahmatat. Srst by měla být lesklá, hladká, bez lysých míst. Kůže by měla být klidná, bez zarudnutí a bez jakýchkoliv pupínků či puchýřků.

Snad vám tyto řádky pomohou v tom, abyste se štěnětem zažívali jen samé radostné okamžiky a ty méně radostné se týkaly třeba jen rozkousaných oblíbených bot vaší návštěvy.

Máte dotaz?

Naše veterinářka je vám k dispozici.
Vstoupit do poradny