Onemocnění prostaty u psa

 Onemocnění prostaty u psa

Dnešní článek se bude věnovat problematice, která přivádí do ordinací veterinárních lékařů majitele typicky nekastrovaných psů. U intaktních samců se totiž onemocnění prostaty vyskytuje jednoznačně častěji, protože je podmíněno hormonální aktivitou psa – samce. Příznaky jsou u většiny těchto onemocnění velmi podobné, a proto si je popíšeme již v úvodu článku. Probereme také způsoby diagnostiky a terapie jednotlivých onemocnění.

Jak se onemocnění prostaty projevuje?

Od lidských samců jsme zvyklí, že se onemocnění prostaty nejčastěji projevuje poruchami močení ve smyslu neschopnosti močit proudem bez přerušování, častějším nucením na močení a nepříjemnými pocity během něj. U psů toto nebývá typické. U benigní hyperplazie, která je častou poruchou právě u mužů, se v případě psů vyskytují spíše poruchy defekace, tedy kálení. Většinou se jedná o změnu tvaru stolice, jelikož tlusté střevo je utlačováno zvětšující se prostatou a stolice má při průchodu zažívacím traktem méně místa a bývá v důsledku toho tenká, někdy i jako tužka.

Nejčastěji pozorovaným příznakem vycházejícím přímo z močového aparátu je výskyt kapek krve buď přímo v ústí penisu, nebo třeba doma na zemi. Typické pro onemocnění prostaty je právě krvácení mimo močení, ne přímo v jeho průběhu. Takový příznak by naopak spíše ukazoval například na zánětlivé onemocnění močového měchýře, močové trubice apod. 

V případě zánětu prostaty akutního charakteru může mít pes i celkové příznaky, například se jedná o horečku, nechutenství či dokonce zvracení, letargii a neochotu k pohybu v důsledku bolestivosti dutiny břišní, resp. pánevní. 

Co vás čeká na veterině?

Pokud jste si všimli výše popsaných příznaků, bude vás nyní čekat cesta na veterinu. Na co byste se měli připravit? Co se týče onemocnění prostaty, tak kromě základního klinického vyšetření, které se provádí vždy, a jehož součástí bude v tomto případě i rektální palpace prostaty, tedy vyšetření prostaty přes konečník psa, bude nutné provést také vyšetření moči a ultrasonografické vyšetření močového aparátu a prostaty samotné. 

Na ultrazvuku veterinární lékař posoudí velikost prostaty, její vzhled a strukturu. Velikost prostaty se bude mírně lišit v závislosti na velikosti psa, ale měla by mít na ultrazvuku tvar jablka na řezu, kdy by měl být znatelný žlábek na jejím povrchu. Její tkáň by měla být ideálně jednolitá a bez dutinek.

S jakými variantami obtíží se můžeme setkat?

Projevy onemocnění prostaty jsme si popsali výše. Většina problémů se projevuje podobně, ale jedná se o různá onemocnění. Od těch banálnějších, až po ty závažnější. Jaké jsou tedy nejčastější příčiny obtíží s prostatou u psů?

BENIGNÍ HYPERPLAZIE PROSTATY (BHP)

Velmi častý problém nekastrovaných samců středního a vyššího věku. Jak je z názvu patrné, jedná se o nezhoubné zbytnění tkáně prostaty. Obdobné onemocnění se vyskytuje právě u mužů. U nich je nejčastějším příznakem obtížné, přerušované močení. U psů se neschopnost močení proudem může objevit také, ale nebývá to příliš časté. Naopak typičtější je častější nutkání na stolici a vznik dlouhého úzkého trusu. Zvětšená prostata totiž utlačuje koncový úsek tlustého střeva, který je v její těsné blízkosti, a v krajním případě může způsobit i zácpu. Důvody vzniku nejsou přesně prozkoumány, ale je potvrzeno, že vliv mají samčí pohlavní hormony, zejména testosteron. U kastrovaných jedinců se tak toto onemocnění nevyskytuje.

Proto principem řešením tohoto problému je zbavit psa testosteronu. Možností máme několik – klasickou chirurgickou kastraci, imunologickou kastraci za použití speciálního podkožního implantátu Suprelorin, nebo podáním sedmidenní kůry přípravku Ypozane, který snižuje účinky testosteronu. Efekt posledních dvou zmiňovaných je ovšem pouze dočasný a léčbu je potřeba opakovat, nejčastěji v intervalu 6 měsíců.

CYSTY, ABSCESY

Jedná se o dutiny naplněné tekutinou. Mohou být intraprostatické, tedy přímo uvnitř tkáně prostaty, nebo paraprostatické, které vyrůstají jakoby na povrchu prostaty do okolí a blízkosti ostatních orgánů. Velikost cyst může být značná, výjimkou nejsou ani cysty o velikosti několika centimetrů. 

Řešení je obdobné jako u BHP, s tím, že někdy bývá s ohledem na velikost cysty nutné i chirurgické řešení samotné cysty – její drenáž či marsupializace. V tekutině cyst se může také vyskytnout druhotná infekce a cysty se změní na abscesy – dutiny vyplněné hnisavou, zánětlivou tekutinou. Velké cysty zase mohou prasknout. V takovém případě hrozí po úniku zánětlivé tekutiny do prostoru břišní dutiny zánět pobřišnice a takový stav může být až život ohrožující. Proto není radno tyto problémy podceňovat.

PROSTATITIDA

Neboli česky zánět prostaty. Dělí se na akutní a chronickou, kdy chronická se svými projevy podobá výše popsané BHP a může být vcelku nenápadná. Akutní prostatitida je na druhou stranu náhle vzniklé a závažné onemocnění s prudkým průběhem a výraznými příznaky. Psi mají horečku, silnou bolest břicha, často nejsou schopni se ani postavit a chodit, mohou zvracet nebo mít průjem. 

Infekce se do prostaty nejčastěji dostane z močových cest a její léčba bývá poměrně dlouhá, i v řádu několika týdnů. Kastraci lze po stabilizaci úvodních příznaků doporučit i u tohoto typu obtíží.

NÁDORY PROSTATY

Tumory prostaty jsou naštěstí poměrně málo časté, ze všech onemocnění prostaty jsou nádory v zastoupení v nižších jednotkách procent, některé studie uvádí i méně než 1% podíl. Z nádorů je nejčastější adenokarcinom prostaty. Zajímavé je, že nádory se vyskytují, na rozdíl od ostatních onemocnění prostaty, častěji u kastrovaných jedinců než u těch nekastrovaných.

Spolehlivá léčba bohužel neexistuje. Chirurgické odstranění nádoru nebývá přínosné s ohledem na vysokou pravděpodobnost výskytu metastáz již v čase diagnózy. Ozařování mívá nežádoucí efekt v podobě inkontinence v důsledku poškození okolních tkání, zejména močového měchýře a močové trubice. Vhodný chemoterapeutický protokol zatím nebyl nalezen. Nejčastěji používanou léčbou je podávání nesteroidních antiflogistik, které nejen zmírňují bolest a příznaky onemocnění, ale podle studií také prodlužují dobu přežívání pacientů s touto diagnózou.

Máte dotaz?

Naše veterinářka je vám k dispozici.
Vstoupit do poradny