Onemocnění reprodukčního aparátu u samic psů a koček

Onemocnění dělohy

Patologické stavy na děloze jsou poměrně častým problémem zejména u samic středního a vyššího věku. U mladých zvířat se s nimi setkáváme spíše vzácně. Tyto stavy se projevují nejčastěji výskytem náplně v děloze. Charakter obsahu souvisí s tím, o jaké konkrétní onemocnění se jedná.

Nejzásadnější částí stěny dělohy pro vznik těchto onemocnění je endometrium, tedy děložní sliznice. V ní může docházet po nadměrné stimulaci samičími hormony (zejména progesteron) ke zmnožení žlázek a vzniku cystické hyperplazie stěny dělohy. Toto je předstupněm pro vznik dalších komplikací. Pokud dochází k prostému hromadění hlenovitého sekretu v děloze, vzniká tzv. mukometra. Tento stav může být buďto problematický sám o sobě nebo opět poskytovat základ pro další stupeň onemocnění. 

V případě, že dojde k přestupu bakterií z pochvy přes děložní krček dovnitř do dělohy, vznikne hnisavý zánět dělohy, který se nazývá pyometra. Pyometra je život ohrožující stav, který je nutno řešit neprodleně. U fen se nejčastěji vyskytuje v návaznosti na hárání, typicky se objevuje za 6-8 týdnů po říji. U koček toto pravidlem není, častěji se setkáváme s pyometrou například v důsledku abortu a nedokonalého vstřebání plodu.

Jak poznáte onemocnění na děloze? 

V případě, že je děložní krček otevřený, může docházet k částečnému odchodu sekretu a je možné zaznamenat vaginální výtok. Jeho zbarvení může být poměrně variabilní, bělavé, žlutavé, někdy až nazelenalé, ale také hnědé či s příměsí krve. Zvíře se může nadměrně olizovat v oblasti vulvy a kůže zde může být podrážděná. Pokud je ale děložní krček uzavřený, musíme se spolehnout na ostatní příznaky, kterými jsou: nadměrné pití a močení (velmi typický příznak), nechutenství, zvracení či průjem, citlivost v oblasti břicha, v pozdějších stádiích neochota k pohybu, letargie až apatie.

Terapie a prevence je v těchto případech víceméně stejná, a sice ovariohysterektomie, čili odebrání dělohy a vaječníků chirurgickou cestou. V případě nutnosti, například pokud se jedná o pacienta, který nemůže ze zdravotních důvodů podstoupit anestezii, je možné se pokusit o konzervativní terapii, čili medikamentózní řešení, jehož cílem je uvolnění krčku děložního a vyprázdnění obsahu dělohy pomocí hormonální terapie, spolu s podáváním antibiotik pro zabránění vzniku sepse. Tato cesta však nebývá vždy účinná. Pokud terapie léky nezabírá, je nutné přistoupit k chirurgickému řešení, jinak hrozí prasknutí dělohy v důsledku dalšího hromadění náplně uvnitř nebo vznik sepse, čili celkové otravy organismu, a následně smrt zvířete. 

Věděli jste, že existuje i tzv. pahýlová pyometra? Ta vzniká v případě nedokonalého odstranění dělohy a vaječníků a je lokalizovaná pouze v pahýlu dělohy po kastraci. Dojde k ní v případě, že vaječník nebyl kompletně odstraněn nebo má zvíře nadpočetný vaječník mimo běžnou anatomickou oblast.

Onemocnění vaječníků

Na vaječnících se u fen a koček můžeme setkat nejčastěji s cystami. Přítomnost cysty se nejčastěji projevuje abnormalitami v projevech říje. Můžeme vidět abnormálně silnou říji, nebo může být velmi dlouhá, někdy se objevuje tzv. split estrus, čili rozdělená říje, kdy samice po zdánlivém skončení říje po pár dnech klidu opět začne projevovat říjové příznaky. Ačkoliv cysty samy o sobě nemusí dělat problém, zejména pokud jsou malé velikosti, tak s cystami způsobenou hormonální nerovnováhou může souviset vznik onemocnění dělohy, která jsou popsána výše, a proto je vhodné je řešit. Jediným spolehlivým řešením je, stejně jako u onemocnění dělohy samotné, opět chirurgie.

Onemocnění mléčné žlázy

Pseudogravidita neboli falešná březost není onemocněním mléčné žlázy v pravém slova smyslu, nicméně se na ní projevuje, a sice laktací mimo období po porodu. Nejčastěji se objevuje v tu stejnou dobu jako kdyby samice po porodu skutečně byla. Kromě laktace můžeme pozorovat další příznaky, zejména změny v chování – nechutenství, větší mazlivost, nošení hraček, tvorba „hnízda“ (místa pro domnělá mláďata) atd. 

Jako první krok je při těchto obtížích vhodná změna managementu – zredukujeme krmnou dávku, s ohledem na počasí můžeme mírně snížit i množství tekutin, zvýšíme fyzickou aktivitu, odebereme veškeré předměty suplující mláďata (typicky hračky), zamezíme tvorbě hnízda, méně mazlíme. Pokud nedojde ke zlepšení stavu, veterinář může naordinovat cílenou terapii, která nežádoucí laktaci a ostatní projevy zastaví. V případě, že by problém nebyl řešen, může přetrvávající produkce mléka, které ale nemá kdo odsávat, vyústit v zánět mléčné žlázy neboli mastitidu, kdy dojde k zapálení mléčné žlázy či jejímu zatvrdnutí. Tento stav je pak často nutné řešit nejen pomocí lokálních preparátů, ale také antibiotiky celkově. 

Nádory mléčné žlázy jsou až překvapivě častým problémem, zejména u fen. Opět se s nimi setkáváme zejména u nekastrovaných zvířat. Většinou se poprvé objevují kolem věku 6 let. U fen je jejich výskyt častější než u koček, ale jen asi polovina novotvarů jsou útvary maligní, tedy zhoubné. U koček jsou obecně nádory sice méně časté, ale uvádí se, že podíl těch zhoubných je u nich markantně vyšší. Dle některých zdrojů to může být až 90 %.

Novotvary na mléčné žláze není těžké poznat, kdekoliv v průběhu mléčné lišty totiž nahmatáme tuhé zduření. V takovém případě je na místě navštívit veterináře. Řešení tohoto stavu je v drtivé většině případů chirurgické. Provádí se nejen odebrání mléčné lišty nebo její části, ale pokud se jedná o nekastrované zvíře, tak i ovariohysterektomie, protože vznik a progrese těchto nádorů je ovlivněn produkcí hormonů. Z toho vyplývá, že kastrace je i jedinou možnou prevencí. Nejlepšího efektu je dosaženo, pokud je kastrace provedena nejpozději po proběhlém třetím hárání. S každým dalším cyklem se riziko vzniku nadále zvyšuje. V případě, že už se novotvar objevil, tak před samotným odstraněním je nutné provést určitá vyšetření, která mají za cíl nejen zhodnotit zdravotní stav pacienta před uvedením do celkové anestezie pro zákrok, ale také vyloučit přítomnost případných metastáz. Ty se nejčastěji objevují v játrech a plicích. Proto provádíme nejen odběr krve na krevní obraz a biochemické vyšetření, ale také ultrasonografické vyšetření břišní dutiny a rentgen hrudníku. Odstraněná tkáň se následně posílá do laboratoře na histopatologické vyšetření, které nám ozřejmí konkrétní typ nádoru. To nám umožní do určité míry předvídat chování nádoru a stanovit, zda bude nutné podnikat další kroky, například odstranění druhostranné mléčné lišty nebo nasazení chemoterapie. I přesto, že se jedná o závažný stav, dobrá zpráva je, že při včasném záchytu bývá chirurgická terapie často kurativní a zvíře může po zotavení prožít ještě další roky bez jakéhokoliv většího omezení, aniž by po zákroku potřeboval další terapii. Proto je vhodné nepodceňovat pravidelnou prohlídku těchto partií. Váš veterinář ji bude pravděpodobně provádět při každoroční prevenci, ale daleko častěji ji můžete provádět vy sami doma – prostě při drbání bříška dávejte trochu větší pozor, co se pod vašimi prsty skrývá.