Slinivka
Slinivka neboli pankreas je poměrně hodně důležitá součást zvířecího (ale i lidského) těla. Má dvě části – endokrinní a exokrinní. To v překladu znamená, že má díky nim i 2 funkce, tou první je tvořit hormony důležité pro metabolismus, například insulin, který je zodpovědný za regulaci hladiny krevního cukru neboli glykémie. Ten asi známe všichni, protože hraje důležitou roli v jednom z častých onemocnění žláz s vnitřní sekrecí, tedy cukrovce neboli diabetu. Tou druhou funkcí je tvorba trávicích enzymů, které jsou ze slinivky uvolňovány do trávicího traktu, kde nám i zvířatům pomáhají trávit, tedy štěpit živiny z přijaté potravy tak, aby je tělo mohlo dále využít.
Z toho také vyplývá, že nadměrná konzumace potravy náročné na trávení, tedy takové, kde je vysoký obsah zejména tuků, ale třeba také cukrů, tento orgán zbytečně zatěžuje. Je sice pravda, že pes se od svého původního předka již poněkud liší, ale i přesto je stále stavěný spíš na konzumaci masa, vnitřností a obecně věcí, které nemají tuku a cukru příliš velký obsah. Proto ani jeho slinivka není v tomto ohledu tak výkonná jako třeba ta naše. Zatímco nás by po takovém svátečním hřešení přepadl spíše žlučníkový záchvat, důsledkem takového přísunu u psa bude pravděpodobně (kromě častého průjmu) právě pankreatitida. Ke vzniku pankreatitidy samozřejmě přispívají i jiné faktory, jako je genetická predispozice, plemeno, podání různých léků, onemocnění dalších částí endokrinního systému nebo třeba obezita obecně. Nicméně i přesto je důležité se těmto dietním prohřeškům vyhnout, protože pokud můžeme jednu z příčin ovlivnit, bylo by chybou to neudělat.
Proč je tak nebezpečná?
Při zánětu slinivky dochází k uvolnění trávicích enzymů přímo ve slinivce, místo do trávicího traktu, který je k tomu uzpůsobený. Běžně se tyto enzymy ve slinivce skladují v neaktivních formách, které ji nemohou poškodit, při zánětu ale tyto ochranné mechanismy selhávají a dochází k samonatrávení slinivky. Jedná se o velmi bolestivý proces. Velmi nebezpečnou součástí tohoto onemocnění bývá často také dehydratace, která může být tak závažná, že se často jedná o akutní až život ohrožující stav, který je nutné řešit neprodleně. Dále může dojít k poruchám srážlivosti krve, které jsou pro pacienta také velmi nebezpečné.
Jak zánět slinivky vypadá?
Asi nejvíc vás jako majitele psa bude zajímat, jak pankreatitidu u svého psa poznat? Toto onemocnění nemá vyloženě specifické příznaky, ale pokud víte, že došlo k nějaké dietní chybě a zvíře v době po ní následující projevuje tyto obtíže, pak byste měli zpozornět.
Nejčastější jsou: horečka (často i kolem 40,0 °C), nechutenství, bolestivost v oblasti břicha – ta se nejčastěji projevuje například schoulenou pozicí při ležení nebo nahrbením v oblasti páteře při chůzi či v postoji. Zkrátka představte si, jakým způsobem si od bolesti břicha ulevujeme my, předkloníme se, stočíme se do klubíčka. Zvířata to mají velmi podobně.
Pokud existuje podezření na pankreatitidu, váš veterinář bude potřebovat provést kompletní vyšetření krevního obrazu i biochemických parametrů, a to včetně stanovení speciálního enzymu – pankreatické lipázy. Může být také vhodné provést sonografické vyšetření břicha.
Jaká je terapie?
Takový pacient v drtivé většině případů vyžaduje hospitalizaci na klinice, kde je mu po celou dobu podávána infuzní terapie, která pomůže zmírnit dehydrataci a zlepší odbourání nežádoucích látek v organismu. Terapie dále musí zahrnovat léky proti bolesti, často velmi silné, například opiáty. Dříve se doporučovalo po několik dní vynechat u zvířete krmení, aby se trávicí trakt nechal tzv. odpočinout, ale dnes již tento postup nebývá plošně doporučován. Naopak se ukazuje, že včasný začátek krmení vhodné nízkotučné a vysoce stravitelné diety je více než žádoucí, nicméně začínáme s malými objemy. Samozřejmě je nejdříve nutné zastavit případné zvracení a vyřešit nechutenství, čehož dosáhneme opět podáním speciálních léků proti zvracení a léků na ochranu sliznice žaludku. Krmení v případě nutnosti můžeme podávat i prostřednictvím sondy. Antibiotika nebo protizánětlivé léky nemusí být nedílnou součástí terapie a o jejich použití rozhodne ošetřující lékař dle potřeby konkrétního pacienta.
A co dál?
Pokud náš pejsek úspěšně zvládl úvodní stabilizaci a je připravený jít domů, musíme se připravit na to, že toto onemocnění vyžaduje i dlouhodobý management. Většinou sestává zejména z krmení speciální dietou šetřící trávení našeho čtyřnožce. Taková dieta by měla být podávána alespoň 2-3 měsíce. Po této době je možné pacienta znovu zkontrolovat a v případě příznivých výsledků jej převést zpět na jeho obvyklé krmení. I poté byste ale jako majitel psa, který takovouto nepříjemností prošel, měli být obezřetní. Slinivka může být po takto závažném onemocnění poškozená, problém se mohl pouze zklidnit a přejít do chronického stavu a každá sebemenší neopatrnost v krmení může znamenat jeho opětovné propuknutí.
Proto buďte opatrní a dopřejte svým chlupáčům o svátcích jen to, co je pro ně vhodné a bezpečné, ideálně pamlsky a krmení přímo pro ně určené.