POŘIZUJI SI ŠTĚŇÁTKO díl druhý

Bezedná miska
POŘIZUJI SI ŠTĚŇÁTKO - díl druhý
POŘIZUJI SI ŠTĚŇÁTKO - díl druhý -  BEZEDNAMISKA.CZ

A pokračujeme dále s dalším pokračováním článku na téma pořizuji si štěně. Jak se připravit na příchod doma?

Příprava domova

Vybrali jsme si tu správnou rasu, ten správný chov, a už se těšíme, že si štěňátko přivezeme domů.

A nastanou přípravy. Ted´ si vyberte ten správný obchod, kde vám dobře poradí. Zajděte mezi vaše příští známé – venčící pejskaře a nechte si poradit, kde ve vašem okolí jen správný obchod je. Správným obchodem je spíš menší prodejna, kde je alespoň jeden chovatel psů, nebo alespoň člověk s dlouholetými zkušenostmi s prodejem chovatelských potřeb, a kde na vás budou mít dostatek času. Také se podívejte, zda tam neprodávají ona barevná, nebo až příliš levná krmiva – to není ten správný obchod pro vás. Můžeme též doporučit službu e-shopu, v bezedné misce jsme všichni chovatelé a rádi vám po telefonu poradíme :).

Pro štěňátko budete potřebovat:

Misku na vodu a na krmivo – takovou, která nebude klouzat po podlaze a bude stabilní

Pelíšek, který bude pro malé štěňátko útočištěm a poskytne mu pocit tepla a bezpečí

určitě nějaké hračky – pro malé štěňátko jsou velmi vhodní plyšáci, kteří mu v prvních dnech částečně nahradí příjemný kožich mámy, míček, který může honit a učit se aportovat, a něco na přetahování a trhání, na vybití energie - např. bavlněný uzel.

Tašku – ta se určitě hodí na cesty MHD, nebo k veterináři

Obojek a vodítko – je zatím zbytečné kupovat. Za prvé neodhadnete velikost obojku, dokud pejska nemáte doma, za druhé venčení bude zpočátku probíhat spíše jako nošení – dokud neabsolvuje alespoň základní očkování. Stejně tak náhubek – ale přesto na něj štěně začněte zvykat do nejdříve, předejdete tím mnoha nepříjemnostem v budoucnosti.

No a „něco do misky“ - krmivo je samozřejmě zásadní věc! Zásobu na prvních pár dní by vám měl dát chovatel. Zpočátku by pejsek měl dostávat totéž, čím byl krmený doma – krmivo, na které je zvyklý, omezí množství změn, kterému je v novém prostředí vystavený, a tedy i stres. Pokud se rozhodnete pro jinou značku, nebo ta původní není u vás k dostání, nové krmivo přidávejte v postupně se zvyšujících dávkách ke krmivu původnímu během cca 14 dnů, až jej na nové krmivo úplně převedete. Každá značka má totiž jiné složení a náhlý přechod by mohl způsobit průjem. Trávení se musí novému krmivu postupně přizpůsobit.

Hurá! Máme štěně!

Tak, a je to. Máme o jednoho člena rodiny víc. Co teď? Bylo by skvělé – je to téměř nutné – když by si jeden člen rodiny mohl vzít „mateřskou dovolenou“ po dobu jeho aklimatizace. Její délka je individuální – mladší štěňátko trpí odtržením od mámy a sourozenců déle, ale záleží to i na jeho povaze. Není ideální brát si „miminko“ všude sebou - stane se až příliš závislým, a více trpí vaší případnou nepřítomností v budoucnosti.

Prvních pár nocí se zřejmě příliš nevyspíte – miminku se bude stýskat, ale to brzy přejde. Záleží na vás, jestli odoláte a zvyknete ho na JEHO pelíšek, nebo podlehnete, a „miminko“ budete utěšovat ve SVÉM „pelíšku“. Tohoto návyku ho už nejspíš nezbavíte.

A objeví se první loužičky. Můžete pořídit výcvikové podložky, které postupně posunujete k východu z bytu, až nakonec malý pejsek začne vykonávat potřebu venku, celý proces ale výrazně urychlíte, pokud pejska budete co nejčastěji (zatím vynášet) ven, vhodně ho k vyčůrání pobízet, a hlavně, když se to povede, chválit ho „až do nebe“. Velmi brzy tento proces pochopí.

Určitě brzy navštívíte veterináře – toho správného opět zjistíte od ostatních pejskařů. Posoudí zdravotní stav, provede odčervení (pokud to neudělal už chovatel) a naočkuje.

Jak ho vychovám?

Tak to může být téma na samostatnou knihu, povíme si pouze opravdu „zásadní zásady“. Pejskovi samozřejmě projevujeme lásku, ale, nerozmazlete si ho příliš! Malý nebo velký, může si později vymáhat své nepříliš vybíravým způsobem, což může být i nebezpečné. Pro výchovu používejte jednoduché, jasně řečené, a pro stejnou situaci stejné povely – měli by je používat také všichni členové rodiny stejně. Časem vám jistě bude rozumět i jenom z tónu řeči, ale, hlavně zpočátku „povely“ jako „Kde to zase pobíháš? Proč mě neposlechneš a neposadíš se sem?“ mu udělají v hlavě jenom guláš. Tomu štěně opravdu neporozumí. Pro správné úkony mějte připravené kvalitní pamlsky (odlišné od běžného krmiva), v případě nějakého prohřešku použijte autoritativní přístup - jednoduché, důrazné napomenutí, případně přiměřené klepnutí pro zdůraznění. A důslednost!

Jakmile to dovolí očkování, začněte se „socializací“ - tedy zvykáním na společnost ostatních lidí i psů, aby si štěně vytvořilo normální vazby na okolní tvory i na venkovní ruch, nebylo bázlivé a vybudovalo si přiměřenou sebedůvěru. Bez toho z něj může vyrůst buď stvoření ustrašené, nebo agresivní, případně snad nejhorší kombinace obojího.

V případě, že nastane problém s povahou, zvláště většího psa, nebo na výchovu sami nestačíte, určitě je dobré navštívit „školu“ pro psy, tzv. „cvičák“. Lépe dříve, než později.