Potkan jako mazlíček

CHARAKTERISTIKA

V zoologickém systému je potkan zařazen do řádu hlodavci (Rodentia), podřádu myšovci (Myomorpha) a čeledi myšovití (Muridae). V současnosti existuje mnoho barevných rázů, kreseb, typů těla a srsti. Typický je torpédovitý tvar těla, krátké uši, špičatý čenich a dlouhý neosrstěný ocas, jehož délka je až 85 % délky samotného těla. Zvláštností je, že symfýza mandibuly (spojení mezi pravou a levou větví mandibuly, jakýsi šev spojující obě části dohromady) nesrůstá pevně, ale zůstává chrupavčitá a je díky tomu pohyblivá. Další specifitou potkanů je sekret Harderových žláz v očích, který obsahuje velké množství porfyrinů, které mu propůjčují červenou až hnědou barvu. Vylučování porfyrinů se zvyšuje v období stresu či nemoci, kvůli čemuž může v očním okolí vznikat až zánět kůže a jedná se o jednu z prvních známek psychické či fyzické nepohody u potkana.

V zajetí se dožívají většinou 2-3 let, přičemž pohlavní dospělosti dosahují ve věku 3 měsíců. Březost trvá krátce, v průměru 21-23 dní, na jejím konci se rodí většinou vyšší počet mláďat (rozpětí 2-22) s porodní hmotností okolo 6 g. Po cca 12 dnech otevírají oči a odstav mláďat může proběhnout ve věku 3-4 týdnů. V dospělosti dosahují váhy 250-500 g.

POŽADAVKY NA CHOV

Vyžadují prostorné chovné zařízení, ideálně s několika úrovněmi, mezi nimiž lze šplhat. Preferují spíše nižší teploty (18-24°C) a nízkou vlhkost vzduchu (do 50 %). Potkani jsou velmi sociální, a proto je vhodné je chovat alespoň ve dvojici. S ohledem na hierarchické uspořádání skupiny se doporučuje chovat buď dvě samice nebo pár. Mezi dvěma samci by mohlo docházet k potyčkám.

Potkan je všežravec. Optimální krmení spočívá v podávání kompletní komerčně vyráběné krmné směsi, většinou ve formě granulí, s přídavkem čerstvého ovoce a zeleniny. Směsi zrnin nejsou kvůli svému vysokému obsahu tuků vhodné.   

ČASTÉ ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY

Pododermatitida

Příčinou vzniku tohoto problému může být nevhodná podestýlka nebo materiál dna ubikace, obezita či snížená hybnost pánevních končetin a s tím spojené větší zatěžování hrudních končetin. Jedná se v podstatě o otlak, který se otevře a dochází k jeho infekci běžnými bakteriemi. Léčba spočívá v chirurgickém ošetření, podávání antibiotik a bandážování končetin s poskytnutím dostatečně měkké podestýlky. Hojení však bývá komplikované, vleklé a často nepřináší uspokojivé výsledky, proto je lepší se zaměřit na prevenci a dbát na vhodnou podestýlku a přiměřenou tělesnou kondici zvířat.

Chronické respirační onemocnění

Zkráceně také CRD. Jedná se o onemocnění s celou řadou příčin, kdy se zapojuje široká škála patogenů jak virových, tak bakteriálních. Nejčastějším původcem je však Mycoplasma pulmonis, která je schopna jako jediná vyvolat onemocnění bez přispění dalších faktorů a způsobuje nefunkčnost nebo ztrátu řasinek na sliznicích dýchacích cest. V důsledku toho dochází k hromadění sekretu a množení dalších druhů bakterií a vzniku onemocnění. Rizikovým faktorem je věk pacienta, imunosuprese, nutriční nedostatky a zhoršená zoohygiena prostředí. Prvním příznakem je vznik čirého až hnisavého výtoku z nozder a výtok z očí. Zvíře frká, kýchá a často bývá slyšitelné „vrkání“, které je důsledkem rezonance při průchodu vzduchu nozdrami s nahromaděným sekretem. Při postižení plic navíc pozorujeme obtížné dýchání, zvířata jsou apatická, hubnou a mají naježenou srst. Léčba se provádí antibiotiky v délce podávání po dobu 3 týdnů. Doplňkově lze použít nebulizaci či podávání imunomodulačních a podpůrných přípravků, jako je vitamín C, imunoglukany nebo jitrocelový sirup. Nezbytně nutné je zlepšení zoohygieny chovu.

Barbering

Stav, při němž dochází k ulamování, řídnutí či vymizení chlupů. Příčinou často bývá automutilace (tedy potkan sám sobě chlupy vytrhává) nebo olizování jiným členem skupiny. Může být také následkem tření o některé části vybavení ubytovacího zařízení zvířete. V pozadí může stát nevyhovující prostředí ubikace, diskomfort (například bolest či zhoršená pohyblivost) nebo poruchy chování, např. z nudy. Kůže bývá v těchto případech, na rozdíl od kožních infekcí či parazitárních onemocnění, nedotčená a léze jsou nesvědivé. Řešení spočívá v nalezení a následném odstranění příčiny, např. zvětšení klece, oddělení dominantních jedinců, kteří olizují ostatní, či obohacení prostředí o nové vjemy, aby nedocházelo ke stereotypnímu chování.  

Neoplazie

Nádorová onemocnění jsou u potkanů poměrně hodně častým problémem. Často se setkáváme s nádory na mléčné žláze, které bývají sice z velké části nezhoubné (fibroadenomy a adenomy), ale kvůli své velikosti bývají pro zvíře mechanickým problémem, kdy brání ve volném pohybu končetin a v důsledku tření o podložku dochází v pozdějších stádiích k narušení kůže na jejich povrchu a vzniku otevřených ran, které jsou pak vstupní bránou pro vznik infekce. Řešení spočívá v chirurgickém odstranění a podávání inhibitorů hormonu prolaktinu. Prevencí je kastrace samic do věku 4-6 měsíců.

Tumor Zymbalovy žlázy

Další poměrně častou záležitostí je tumor Zymbalovy žlázy nacházející se pod bází ucha. U starších zvířat dochází často ke vzniku adenokarcinomu, který velmi rychle prorůstá do okolní tkáně. Objevuje se otok báze ucha a následkem bolestivosti i neschopnost přijímat potravu. Chirurgicky lze provést amputaci ušního boltce a odstranění tumoru, ale často dochází k recidivám. Alternativou chirurgie je proto podávání analgetik za účelem snížení bolestivosti a umožnění příjmu krmiva pro udržení uspokojivé kvality života.