Přehřátí u domácích zvířat
S blížícími se letními měsíci a s nimi spojenými vysokými teplotami, začíná být opět aktuální téma přehřátí u domácích zvířat. Ačkoliv se nejčastěji tento problém skloňuje v souvislosti se psy, tak reálně může potkat jakékoliv domácí zvíře. Některá z nich jsou k němu dokonce daleko náchylnější. V tomto článku se budeme psům věnovat především, ale v jeho závěru zmíníme i jiné druhy domácích zvířat, u kterých je potřeba si během letního období dávat na vysoké teploty pozor.
Co to vůbec je přehřátí?
Přehřátí neboli hypertermie (angl. heatstroke) je nekontrolované zvyšování tělesné teploty nad normální mez, kdy regulační schopnosti organismu již nejsou schopny tomuto vzestupu zabránit. V důsledku zvyšování tělesné teploty se pak v organismu rozvíjí změny, které mohou způsobit až život ohrožující stav, kdy selhání termoregulačních mechanismů vyústí v narušení celkového zdravotního stavu s potenciálně fatálním koncem.
Větší riziko hrozí ve chvíli, kdy je velmi vysoká teplota okolního vzduchu, vysoká vlhkost vzduchu, při nedostatečném proudění vzduchu, při fyzické aktivitě nebo při nedostatečném příjmu tekutin.
Pozn.: Tento jev i jeho mechanismu je odlišný například od horečky, kdy organismus sám zvyšuje svou teplotu prostřednictvím termoregulačního centra za účelem likvidace patogenu.
Proč jsou některá zvířata na přehřátí náchylnější než lidé?
Vše souvisí s jejich (ne)schopností se potit. Pocení neboli perspirace je totiž významným termoregulačním mechanismem u řady savců včetně člověka či koně. Například pes nebo kočka jsou schopni se potit velmi omezeně, v podstatě jen na bříškách prstů (proto můžete vidět otisky jejich tlapek, když jsou nervózní, například na vyšetřovacím stole v ordinaci veterináře). A protože právě u psů řešíme přehřívání nejčastěji, musíme si ozřejmit, jaké mechanismy ochlazování používají oni.
Hlavní termoregulační procesy u psů probíhají skrze dýchání a nosní dutinu, kdy hlavním termoregulačním orgánem u psa jsou čichové skořepy − ethmoturbinalia. Větší skořepy − endoturbinalia − ohraničují čichové průchody. V čichových průchodech jsou menší skořepy − ektoturbinalia, která přispívají k dalšímu rozdělení čichových průchodů a ke zvětšení jejich povrchu. Skrze respirační sliznici dochází v nosní dutině k evaporaci vody a ochlazování organismu. Hyperventilace (zrychlené dýchání) a dýchání s otevřenou tlamou a vyplazeným jazykem ještě dále zvyšuje efektivitu chlazení.
Jakým psům hrozí větší nebezpečí?
- Pracovní psi (záchranářští, policejní, ovčáčtí psi…) - kvůli větší fyzické zátěži
- Brachycefalická plemena – kvůli menší schopnosti ochlazovaní kvůli krátké nosní dutině
- Obecně hyperaktivní, hraví psi (labradorský retrívr, zlatý retrívr, border kolie a mnoho dalších)
- Obézní psi − obezita je významný rizikový faktor pro rozvoj přehřátí
- Spíše větší plemena − poměr hmotnosti a tělesného povrchu hraje zásadní roli při vydávání tepla sáláním
- Psi starší, dlouhodobě nemocní, s onemocněním kardiovaskulárního aparátu atd.
Jak přehřátí rozpoznat?
- velmi usilovné dýchání, s aktivním zapojením břišního lisu (dýchání na pohled působí namáhavě)
- snížená aktivita, s postupujícím zhoršením stavu letargie, až bezvědomí či kóma
- suché sliznice, jazyk, čenich, později pak zarudnutí sliznic, nadměrné slinění
- neklid, nervozita, třes, špatná koordinace pohybů, v pozdějších stádiích křeče, dezorientace
- zvracení (v pokročilých stádiích)
Už víme, že zvíře je přehřáté. Co dělat dál?
DŮLEŽITÉ!
Již naše babičky nám říkaly, že bychom nikdy neměli po pobytu ve velkém horku ihned skákat do ledové vody. Tím bychom se měli řídit i v tomto případě. Rychlost zchlazení nemá totiž na záchranu psa tak zásadní vliv, naopak mu může přivodit šokový stav a smrt. Jelikož přehřátý pes má velmi roztažené periferní cévy, díky čemuž se snaží dostávat teplo z těla ven. Při prudkém zchlazení těla dojde k okamžitému stažení cév, dojde k výraznému a náhlému zvýšení krevního tlaku v situaci, kdy krevní oběh a srdce samotné nejsou na tuto změnu připraveny, a může dojít k šoku.
JAK TEDY SPRÁVNĚ POSTUPOVAT:
- ukončit ihned veškerou aktivitu
- přesunout zvíře na stinné, chladné místo (do trávy, na studenou dlažbu nebo speciální chladící podložku)
- nikdy zvíře neochlazujte prudce! - při chlazení nikdy nepoužívejte ledovou vodu, neponořujte celé zvíře do studené vody, ani ho studenou vodou nesprchujte či nepolévejte
- namočte mu břicho a třísla, krk a hlavu, do těchto míst lze přiložit i studené obklady, ale pozor - nadměrné zakrývání opět zpomalí proces ochlazování
- ochlazujte tlapky, můžete je ponořit například do kelímků či misek naplněných vodou
- zajistěte proudění vzduchu - můžete psa ovívat ručníkem, vlastním tričkem apod.
- pokud zvíře reaguje a je schopno pít, nabízejte mu po menších dávkách chladnou (ne ledovou) vodu
- transport k ošetření a další terapii – nejprve ale ochlazujte sami na místě, tento čas můžete využít například k telefonátu na nejbližší veterinární pracoviště, abyste se jim dopředu ohlásili, že s tímto problémem přijedete (urychlí se tím pak ošetření na místě) nebo k dostatečnému vychlazení auta s pomocí klimatizace, než do něj zvíře naložíte a odvezete k veterináři, který ho vyšetří, zhodnotí jeho stav a následně rozhodne o dalším postupu terapie
Kdo další může být přehřátím ohrožen?
Z domácích zvířat kromě psů a koček hrozí přehřátí nejvíce asi králíkům a také fretkám. Králíci v králíkárně se poměrně v bezpečí. Nejčastěji se však do takového stavu dostanou ve chvíli, kdy jsou umístěni ve venkovním výběhu, kde ale není potřebné zastínění a nemají tedy možnost se před přímým sluncem schovat.
Fretky jsou na vysoké teploty náchylné obecně. Špatně snáší už teploty okolo 25 °C, ještě o 2-3 °C více a fretka už může být ohrožená na životě. Proto je potřeba hlídat i teplotu uvnitř domu/bytu a v případě, že máte v plánu chovat fretku například v podkrovním bytě, určitě zvažte instalaci klimatizace nebo alespoň kvalitního stínění oken.