HODNOCENÍ TĚLESNÉ KONDICE
Pro zaznamenávání tělesné kondice používáme u zvířat takzvané BCS (body condition score). Jedná se o stupnici, jejíž škála může mít 5 či 9 bodů (ta větší je samozřejmě přesnější, a proto používaná častěji a i my se budeme orientovat podle ní) a kde s váhou a hmotou těla stoupá i konkrétní číslo. Každý bod směrem nahoru znamená nárůst hmotnosti o 10-15 %. V praxi to znamená, že zvíře s těžkou podváhou bude ohodnoceno 2/9 a naopak zvíře obézní bude mít BCS 8/9. Ideální váha se pohybuje v oblasti bodů 4 a 5.
Skóre tělesné kondice vychází z hodnocení pohledem a pohmatem v oblasti: žeber, břicha, pasu a kořene ocasu. Žebra by měla být hmatná, ale ne vystouplá, pas by měl být jasně vyjádřený, břicho by mělo z bočního pohledu jasně ustupovat směrem vzhůru v porovnání s hrudníkem, kořen ocasu by měl být v rovině s linií hřbetu. V případě nadváhy se u kořene ocasu a také na bedrech tvoří tuková depozita, žebra jsou pokrytá vrstvou tukové tkáně. Ke správnému určení tvaru těla pomáhá kromě slovního popisu také silueta psa shora a zboku s typickými znaky psa. Pro usnadnění můžete porovnávat své zvíře s obrázky přiřazenými k jednotlivým bodům. Porovnávací tabulku lze najít volně na internetu.
Kromě BCS se pro hodnocení tělesné kondice používá také tzv. MCS (muscle condition score). To je užitečné v případě nemoci, ale třeba také u stárnoucích zvířat. Protože stejně jako u lidí i u zvířat dochází vlivem stárnutí k tzv. sarkopenii, tedy úbytku svalové hmoty, která je sice do jisté míry přirozená, ale i přesto by mělo být naším cílem ji co nejvíce zmírnit nebo zpomalit její progres. V ideálním případě bychom tedy měli hodnotit obě tato kritéria, protože například zvíře s nadváhou může mít současně vysoké BCS, tedy mít nadbytek tuku, ale zároveň nízké MCS a tedy málo svalové hmoty. A naším cílem by měl být tedy pokles tuku a nárůst svalů, obdobně jako u lidí. Také nám MCS umožní zachytit některá onemocnění a sledovat jejich průběh a hodnotit úspěšnost terapie.
NADVÁHA
Pokud se zvíře pohybuje v hodnotách BCS 6-9, je u něj větší riziko onemocnění endokrinního systému, močových cest a samozřejmě také pohybového aparátu, zejména kloubů. Proto je jednoznačně na místě úprava režimu s cílem snížení hmotnosti. A jak tedy na hubnutí u psa nebo kočky?
Dostatek pohybu
Prvním a nejdůležitějším krokem je dostatek pohybu. Zvyšte četnost nebo délku procházek. Pokud je zvíře extrémně obézní, délku procházky uzpůsobte jeho momentální kondici, ale udělejte jich během dne co nejvíce. U koček bez přístupu ven je dostatek pohybu vždy výzvou. Zkuste kočku motivovat k pohybu pomocí her, různých šplhacích prvků nebo třeba speciálních hraček s ukrytými pamlsky.
Správné množství krmení
Dále bude nutné snížit příjem kalorií. Nejjednodušší cestou je správný výpočet dávky krmiva, které běžně krmíme a následně její důsledné dodržování. Ohledně množství krmiva se řídíme dávkovací tabulkou přímo od výrobce našeho krmiva. Krmíme na ideální hmotnost, ne na tu aktuální. Pokud tedy má zvíře 30 kg, ale víme, že by správně mělo mít 25 kg, dávku krmiva podáváme na hmotnost 25 kg. Dávku vážíme, nespokojíme se s odhadem, například „půl misky“ nebo „čtvrt kelímku“.
Pokud toto nestačí, dávku snížíme o 5 %, poté případně o 10 %. Doporučuji množství krmiva na den rozdělit do 2-3 dílčích dávek, protože zvíře krmené častěji, bude méně pociťovat hlad a méně bude hrozit, že neodoláte jeho „psímu“ pohledu. Jestliže se výsledky nedostavují, pravděpodobně bude nutné již stav konzultovat s veterinárním lékařem. Vyloučit případná onemocnění, která by mohla hubnutí brzdit a společně s ním nastavit redukční plán a společně pravidelně kontrolovat jeho průběh a výsledky. Možná vám doporučí nasadit speciální krmivo určené pro redukci hmotnosti. Takové krmivo je formulováno tak, aby obsahovalo minimum kalorií, ale zároveň zvíře maximálně zasytilo, aby necítilo potřebu dalšího jídla. Zejména u koček lze využít například speciální dávkovače krmiva, které zvířeti umožní příjem krmiva v průběhu delšího časového úseku, aby nehladovělo, ale zároveň bylo množství krmiva plně pod kontrolou.
Reálná očekávání a důslednost
Jako první byste si měli v hlavě nastavit, jaký výsledek očekáváte. Tento cíl ale musí být realistický, abychom zbytečně nevytvářeli nadměrný tlak jak na sebe, tak na zvíře a místo radosti z příznivých výsledků se nedostavila spíše frustrace. Ideálním cílem je úbytek hmotnosti ve výši 2 % celkové váhy týdně. Váhu sledujte pravidelně. Můžete zvířeti také měřit obvod částí těla v konkrétním místě, i tak lze úbytek váhy sledovat. Dodržujte plán, který jste si nastavili a nepolevujte v úsilí. Snažte se odolat v situacích, kdy zvíře o krmení žadoní, hlasitě mňouká nebo štěká a je neodbytné. Najděte si způsob, jak takové situace zvládat, například přesměrováním pozornosti na hru či jinou aktivitu, která zvíře přivede na jiné myšlenky. Místo odměny mu věnujte svou pozornost.
Pozor na pamlsky
Většina majitelů chce zvířeti tzv. přilepšovat něčím navíc. Časté jsou také situace, kdy zvířeti potřebujeme dát odměnu, ať už při výcviku nebo při zvládání obtížných situací. Ne každé zvíře bude brát jako odměnu pouhou pochvalu nebo hračku. Většina zvířat zkrátka vyžaduje i odměnu v podobě pamlsku. V takové chvíli máme několik možností. Můžeme například místo odměn použít běžné krmení, které zvíře jí. Poměrně dobře použitelné jsou zdravé pamlsky, které podporují navíc třeba i zdraví kloubů. Nebo použijeme speciální pamlsky vhodné při hubnutí. Vždy ale musíme množství energie přijaté prostřednictvím odměn zohlednit v krmné dávce. Jinak řečeno, vždy musíme o to množství energie, které zvíře přijalo v podobě pamlsků „navíc“, snížit dávku běžného krmiva. Vyhněte se podávání krmiva od stolu, velká část lidských jídel je poměrně dost tučná a kaloricky bohatá a jejich skutečná kalorická hodnota se těžko stanovuje a vy tak snadno ztratíte přehled.
PODVÁHA
Tento opačný problém nebývá tak častý, ale určitě se můžeme potkat i s takovou situací. Je důležité zhodnotit, zda došlo ke ztrátě zejména tukové tkáně, svalstva nebo obojího. A podle toho pak k problému odlišně přistupovat.
Jak jsme si již řekli, úbytek svaloviny je u starších jedinců poměrně častý jev. A jelikož jednou ztracená svalová hmota se u nich již nikdy zpátky nevrátí, je lepší těmto problémům předcházet. A proč je to důležité? Jelikož svalový systém tvoří oporu pro klouby, vede úbytek svalstva k pohybovým obtížím i větší bolestivosti kloubů u starších zvířat a přispívá tak ke zhoršení pohyblivosti, což bývá častým problémem provázejícím stárnutí a její úplná ztráta bývá jedním z nejčastějších důvodů k eutanázii, především u velkých plemen psů.
U mladších jedinců může úbytek váhy souviset i s některými onemocněními projevujícími se nedostatkem bílkovin. Ať už v důsledku jejich nadměrných ztrát, nebo neschopnosti organismu je dobře využít. V takové chvíli je na místě konzultovat stav s veterinářem. Je velmi důležité vyloučit případná onemocnění (u zvířat středního věku například onkologické procesy nebo poruchy endokrinního systému jako je zvýšená produkce hormonů štítné žlázy u koček), zkontrolovat funkčnost trávicího systému, zhodnotit využívání živin, zda je vůbec současné krmivo jejich dostatečným zdrojem, ale i správnost dávkování.
Může se stát, že například konkrétní zdroj proteinu jednomu zvířeti vyhovuje a jinému ne. Pokud jsme si jisti, že máme vše podchyceno a jedná se o určitou vrozenou predispozici, kdy má zvíře prostě sklon ke štíhlosti a je zkrátka těžší ho „vykrmit“, i tady máme již dnes nějaké možnosti. Nyní už lze na trhu najít i krmení určené pro zvířata ve vysoké zátěži (týká se spíše psů), které splňuje vysoké požadavky na energii, které někteří jedinci mohou mít. Původně byla sice koncipována zejména pro psí sportovce, ale jejich využití je na místě i u těchto hůře krmitelných jedinců. Poslední možností je sestavení individuálního výživového plánu od specialisty zabývajícího se výživou zvířat, který dokáže zohlednit potřeby konkrétního jedince a naplnit je.