Průjem u psa a kočky

 Průjem u psa a kočky

Jarní období, stejně jako podzim nebo počátek zimy, je poměrně typické zvyšujícím se počtem pacientů přicházejících do ordinací veterinárních lékařů z důvodu průjmu. Ať už se bavíme o psech a kočkách, jakožto nejčastějších návštěvnících veteriny obecně, ale týká se to také drobných savců jako jsou králíci či morčata. V dnešním článku si tedy projdeme příznaky, povíme si něco o tom, jaké příčiny průjmu jsou nejčastější a co můžete udělat jako první pomoc doma a kdy je naopak lepší jít rovnou na veterinu.

Proč zrovna na jaře?

Teorií, proč jsou na jaře nebo i ke konci zimy, průjmy častější, máme vícero, ale zdá se, že příčina nebude jen jedna, ale spíše výsledkem kombinace více aspektů. Jednou z příčin může být častější pohyb venku, který je s příchodem vyšších teplot a příjemnějšího počasí vcelku logický. S tím souvisí větší množství kontaktů zvířat mezi sebou a snazší přenos případné infekce.

Poměrně velkou roli hraje nejspíš i jarní „probouzení“ u mikroorganismů, které přes zimu byly v jakémsi útlumu. Například některé bakterie totiž nejsou při nižších teplotách schopné dostatečné aktivity, natož rozmnožování, které je podmínkou pro vznik a rozvoj infekce. Naopak viry jsou poměrně odolné i v nižších teplotách a mohou zvířata potrápit již v průběhu zimy, typicky v období ledna/února. 

Výše popsané skutečnosti souvisí s infekčními, tj. bakteriálními, virovými a případně i parazitárními příčinami průjmů. Další velmi častou příčinou průjmu je ale také tzv. dietní chyba. To znamená, že zvíře snědlo něco, co nemělo. U této příčiny není sezónnost tak výrazná, protože dost často závisí na nás lidech, jako těch, kteří zvířeti něco nevhodného sami poskytnou, byť často v dobré víře.

Příznaky

Ačkoliv se to může zdát naprosto jednoduché, i přesto si raději příznaky projdeme. Pod termínem průjem si totiž každý může představit něco trochu jiného. Velká část lidí si představí velmi vodnatou stolici. Je ale potřeba vědět, že problémem je i poměrně mírná změna konzistence trusu. Trus má být formovaný, to znamená, že musí tvořit a posléze i držet tvar. Nesmí být příliš měkký a naopak ani ne příliš tuhý. Pro zjednodušení lze říct, že jej musí jít velmi snadno sebrat. Pokud si nejste jisti, na internetu lze pod heslem „fecal score“ najít přímo tabulky, které obsahují skutečné obrázky a lze s nimi srovnat skutečný „výtvor“ vašeho zvířete. Možná budete překvapeni, že stolice vašeho zvířete nevypadá přesně tak, jak by měla. 

Stejně tak jako změna konzistence by vás měla zaujmout i změna barvy, a to zejména v případech, kdy jste si jisti, že tato anomálie není výsledkem například změny v jídelníčku zvířete.

Dalším jevem, který můžete pozorovat je zvýšení frekvence kálení, to bývá nejčastěji při onemocnění tlustého střeva. A nebo také zvýšení objemu stolice na jedno kálení, to je typičtější spíše pro průjem, jehož příčina je ve střevě tenkém.

Pozn.: Pokud se vám někdy stává, zejména u psů, že během procházky dojde ke kálení několikrát, zpočátku je trus naprosto ukázkový a s přibývajícím počtem vykonaných potřeb se stává stolice spíše průjmovitou, jedná se pravděpodobně spíše o důsledek dráždění nervového systému a zvýšené fyzické aktivity, než o průjem jako takový.

První pomoc v domácích podmínkách

Tento postup je použitelný u dospělých zdravých zvířat. Pokud se jedná o velmi mladé nebo naopak velmi staré zvíře, je lepší svěřit jej do péče odborníkům ihned, protože jejich energetické zásoby jsou nižší a také jsou náchylnější ke vzniku dehydratace.

V první řadě dejte zvířeti několik hodin hladovku, a to i v případě, že má chuť k jídlu. Poté nasaďte dietu. Pokud nemáte rychlý přístup ke speciálním granulím pro obtíže se zažíváním, pak nejjednodušší variantou je nabídnout kuře s rýží. Ideálně kuřecí prso (je nejméně tučné), uvařené pouze v čisté vodě. Rýži je vhodné uvařit natolik, aby měla hlenovitou až kašovitou konzistenci. Pro další zdroj vlákniny můžete přidat strouhanou mrkev. Krmení nabízejte v malých porcích, častěji. S postupujícím časem můžete objem porce zvyšovat. 

Pokud nejste vybaveni svou domácí lékárničkou, která by obsahovala například speciální probiotickou pastu na bázi jílu určenou na zahuštění stolice při průjmech, tak můžete použít jako první pomoc i lidskou Smectu. U ní může být lehkou nevýhodou, že na našem trhu není dostupná neochucená varianta, a proto bude muset váš pes nebo kočka pozřít tu s příchutí pomeranče a vanilky.  Další variantou, která sice není schopna přímo zahustit stolici, ale zato může očistit střevo od nežádoucích látek a zbavit nás tak příčiny tohoto problému je EnteroZOO gel, který je také volně prodejný. Černé uhlí většinou nedoporučujeme, ať už pro jeho nevhodnou barvu, která může zakrýt například výskyt krve ve stolici jako důležitého příznaku, nebo pro jeho vysokou dávku nutnou pro dostatečný efekt u psa. U kočky jej nedoporučujeme používat vůbec.

Kdy jít k veterináři?

Kromě výše zmíněných případů, kdy se jedná o mládě nebo naopak zvířecího seniora, je zde ještě několik situací, kdy není vhodné s návštěvou veterinární ordinace otálet:

  • zvíře nemá chuť k jídlu a je apatické
  • stolice obsahuje natrávenou krev (je asfaltově černá)
  • ve stolici je větší množství čerstvé (červené) krve nebo hlenu
  • průjem je zcela vodnatý, zvíře není schopné stolici tzv. vůbec udržet a hrozí dehydratace
  • problém trvá více než 3 dny, a to i za situace, že je jinak zvíře veselé, hravé a má chuť k jídlu
  • příznaky se nezlepšují během dne následujícího po zavedení opatření uvedených v předchozím odstavci nebo se dokonce zhoršují 

Máte dotaz?

Naše veterinářka je vám k dispozici.
Vstoupit do poradny