Průjem u psa

Důležitá otázka: Je tohle průjem nebo není?

Většina lidí si pod pojmem průjem představí jednoduše řídkou stolici. Nicméně ne vždy musí být stolice přímo vodnatá, aby to znamenalo, že je něco špatně. Zjednodušeně řečeno, jakákoliv změna konzistence trusu či frekvence kálení by vás jako majitele měla přimět k tomu, abyste zpozorněli a začali zvíře více sledovat. Podezřelá může být dokonce i změna barvy, pokud není v přímé návaznosti na podané krmení (například oranžový trus po krmení mrkve či dýně je normální).

Normální stolice u dospělého psa by měla být středně tuhá, ani ne příliš měkká, ani ne příliš tvrdá. Poměrně dobrou pomůckou pro představu je, že při snaze o sebrání by měl trus držet tvar, příliš se nerozpadat, ani nepovolovat pod mírným tlakem. U štěňat může být situace poněkud odlišná. Počítá se s tím, že gastrointestinální trakt ještě není plně vyvinutý, a proto i jeho schopnost zcela zahustit a formovat stolici může být ještě poněkud omezená, a tak je zde jistá míra tolerance k měkčí konzistenci trusu. Ale stále by měla být formovaná, tedy tvarem odpovídat trusu dospělého zvířete.

Pro zhodnocení konzistence stolice byl vyvinut i speciální systém, tzv. fecal score chart, kde se přímo na základě tvaru a konzistence hodnotí trus na číselné škále. Toto zařazení by mělo být co nejobjektivnější a usnadnit tak další postup při případné diagnostice a terapii na veterinárním pracovišti. Protože pod pojmy jako „vodnatý“, „kašovitý“ nebo „řídký“ si každý z nás může s velkou pravděpodobností představit něco jiného a při odběru anamnézy toto může být značně zavádějící. Jako majitelé zvířete s průjmem proto nebuďte překvapení, pokud před vás veterinář položí papírovou kartu s nevábně vypadajícími realistickými fotkami psích bobků a bude se dožadovat označení, který z nich se nejvíce podobá výtvorům vašeho čtvernožce.

Stejně jako změny barvy či konzistence, by vás měla zarazit i změna frekvence nebo objemu kálení. I tyto věci bývají přibližně stejné v rámci života zvířete a jakékoliv odchylky od normy by měly být majiteli podezřelé a hodné jeho pozornosti.

Časté příčiny průjmu u psa

1. Dietní chyba – jednoznačný vítěz žebříčku nejčastějších příčin průjmu. A paradoxně se většinou nejedná přímo o nehodu, kdy pes ukradne ze stolu něco, co by jíst skutečně neměl. Častěji se v tomto kontextu setkáváme s průjmy způsobenými spíše samotnými páníčky. Chtějí pejskovi přilepšit něčím, na co jejich mazlíček není zvyklý, nebo v případě, že koupí novou značku granulí, zapomenou, že při každé změně by mělo proběhnout jakési adaptační období, kdy mícháme staré a nové krmení a postupně zvyšujeme poměr nového na úkor toho starého, až nakonec podáváme pouze krmení nové. Pokud se průjem objeví i v průběhu této adaptační fáze, vždy se vrátíme o krok zpět a snížíme množství krmení nového.

2. Potravinové alergie a intolerance – zde se jedná o nežádoucí reakci imunitního systému na konkrétní složku v krmivu obsaženou. U potravních alergií se kromě průjmu můžeme dále setkávat i s projevy na kůži. Řešením je se problematické složce vyhnout buď podáváním krmiva bez této složky, nebo v případě alergie na konkrétní živočišný protein je řešením podávání tzv. hydrolyzované diety, kde je protein technologicky zpracován takovým způsobem, aby nepůsobil pro imunitní systém jako spouštěč alergické reakce.

3. Parazitární infekce – jedná se o průjmy způsobené vnitřními parazity. Obecně bývají častější u mladých či oslabených zvířat. Příčinou nemusí být vždy pouhým okem viditelní parazité, jako jsou škrkavky či tasemnice, ale u psů se setkáváme i s průjmy způsobenými ještě menšími organismy jako je například Giardia, Tritrichomonas či různé druhy kokcidií.

4. Infekce – byť se to může zdát zvláštní, infekce bakteriální či virové nejsou až tak častým důvodem průjmů. Většina z nich však bývá poměrně závažná, například parvoviróza, na kterou ale existuje očkování, které zvíře chrání dostatečně, a díky němuž se s ní dnes setkáváme zejména u štěňat pocházejících z chovů s nedostatečnou zoohygienou a nesprávným, nedostatečným či zcela chybějícím očkováním (bohužel zcela běžná praxe u tzv. množíren).

5. Ostatní příčiny – další méně časté příčiny mohou být například: pozření cizího tělesa, které se kromě průjmu může projevovat i zvracením, stresová reakce na nepříjemnou či nezvyklou situaci nebo třeba nežádoucí účinek podávání léků či přípravků proti parazitům apod. Dále zánětlivé onemocnění střev či jiná interní onemocnění.

Co dělat při průjmu?

Pokud to lze, pokuste se najít v čase odpovídajícím počátku obtíží, příčinu (například zmíněná změna krmení, nové pamlsky apod.). Pokud ji najdete, odstraňte ji. 

V případě jakéhokoliv průjmu, kdy je zvíře hravé, veselé, má chuť k jídlu a nejeví známky celkově špatného stavu, nemá další příznaky, maximálně jednou či dvakrát zvracel, je možné jako první pomoc doma zavést tato opatření:

• Hladovka – cca 12 hodin, podle velikosti psa (u menších plemen kratší, větší plemena vydrží bezpečně i hladovku delší)

• Zajistit dostatečný příjem tekutin – abychom zabránili vzniku dehydratace, pokud pes zároveň i zvracel, dejte pozor, aby nepil velké množství vody najednou, protože i to může další zvracení podporovat

• Dieta – libové kuřecí či krůtí maso, uvařené a smíchané s rýží rozvařenou doměkka. Ale pozor, toto je nevhodné u zvířat s alergií na kuře či krůtu, takže pokud problémy vznikly například po změně krmiva na granule s hlavní složkou kuře či krůta, zvolte jiný druh masa, ideálně libový, snadno stravitelný, bílé maso je obecně vhodnější. Podáváme porce menší než je obvyklé, můžeme však častěji

• Probiotika a jiné doplňky – nejlepší je použití probiotik s obsahem jílu či kaolinu, který stolici i zahustí, například veterinární Dia dog n´cat, Protexin Pro-Kolin nebo v nouzi lze použít i lidskou Smectu, u níž některým psům ale může vadit její pomerančová příchuť. Jako doplněk lze použít adsorbencia, jako je například EnteroZOO gel, který na sebe ve střevě naváže nežádoucí látky.

Jak dlouho čekat a kdy jít k veterináři?

Pokud je zvíře v celkově dobrém zdravotním stavu, je veselé, hravé, dobře jí a pije, pak můžeme s návštěvou veteriny počkat 2-3 dny. Ale pouze za předpokladu, že během této doby se konzistence trusu postupně zlepšuje. Kdy naopak nečekat a vyrazit raději ihned?

• Zhoršený celkový zdravotní stav – apatie, nechutenství či opakované zvracení, přítomnost horečky

• Černá barva stolice nebo větší množství krve ve stolici – oba tyto případy by měly být důvodem k návštěvě veteriny, naopak menší množství čerstvé, tedy červené, krve bývá u průjmu časté a v drtivé většině případů se nejedná o závažný příznak, protože pochází nejčastěji z prasklé cévky či podrážděné sliznice střeva a pokud je zvíře jinak v pořádku, nemusí to nutně znamenat problém

• Mláďata a senioři – tyto dvě skupiny mají horší schopnost se s problémy vypořádat a také menší energetické zásoby a k vyčerpání organismu a vzniku dehydratace u nich dochází o to rychleji