Potvrzení březosti
Samozřejmě první věc, která nás trápí hned od té chvíle, co se nám povedlo úspěšné spojení s vybraným otcem budoucích štěňat. I přesto, že krytí proběhlo tak, jak mělo, psi byli svázaní dostatečně dlouhou dobu apod., je ještě ve hvězdách, zda skutečně mělo naše kolektivní snažení úspěch. V první části březosti je téměř nemožné na feně poznat, zda je březí nebo ne. Fyzické známky nemusí být zřetelné a navíc u velkého procenta fen se po každém hárání dostavuje i tzv. falešná březost, která bude tento stav velmi věrohodně imitovat.
Kdy a jak je tedy možné březost potvrdit s jistotou?
Na rozdíl od lidí nemáme možnosti tak časné diagnostiky, kde bychom již velmi brzy po oplození byli schopni zachytit hormony spojené s graviditou v moči nebo krvi. Proto budete jako chovatelé napjatí minimálně několik týdnů. Březost se u zvířat stanovuje ultrasonografickým vyšetřením dutiny břišní. Čas, kdy je možné březost již bezpečně zachytit, závisí na mnoha faktorech. Na výkonu konkrétního přístroje, zkušenostech vyšetřujícího lékaře nebo třeba i na fyzické kondici a konstituci matky. V ideálních podmínkách lze někdy zachytit tzv. amniové váčky v děloze již kolem 21. dne březosti. Nejčastěji se ale doporučuje sono provádět okolo 25. (26.) dne. To již s jistotou bývají změny na děloze patrné. Pokud se jednalo o plánované krytí, což je situace, kterou v těchto článcích rozebíráme, je toto doba vhodná na vyšetření. U nežádoucích nakrytí, kdy byla například fena v kontaktu během hárání se psem, ale nevíme přesně, zda k nakrytí dojít mohlo a kdy, zde je vhodné provádět vyšetření i později, např. kolem 29. dne. Samotné vyšetření se provádí vleže na zádech či na boku, s minimální fixací, abychom fenu co nejméně zatěžovali. Je nebolestivé, maximálně může fenu trochu studit gel na břiše.
Další věcí, která chovatele v tuto chvíli zajímá, je počet štěňat, protože velká většina z nich již v této době vybírá vhodné majitelé pro svá štěňata. Během sonografického vyšetření bývá však možné určit počet plodů pouze orientačně. Veterinář je schopen poznat, že je v děložním rohu více než jeden či dva plody, ale s tím, jak se počet plodů zvyšuje, existuje i větší možnost toho, že se při zobrazení na sonu budou navzájem překrývat. Také se může stát, že i v této fázi březosti se u některých zárodků vývoj zastaví (týká se hlavně hodně časného určení březosti) a konečný počet štěňat tedy nemusí odpovídat. Každopádně pokud je výsledek vyšetření pozitivní, tak se můžete začít těšit na nové přírůstky.
Pohyb a krmení
Již v minulém článku jsme si řekli, že důležitá je ideální tělesná kondice již před krytím, z ní totiž bude fena těžit nejen v průběhu březosti, ale hlavně při porodu. To znamená, že fena by měla mít dostatek pohybu a být dobře živená. Pokud v takovémto ideálním stavu dochází ke krytí, rizika spojená s březostí jsou minimální. Také je poměrně malá šance, že bude březost vaši fenu nějak výrazněji omezovat. Většina chovatelů, a to nejen těch začínajících, má potřebu své feně v průběhu březosti věnovat zvýšenou pozornost a hledá různé způsoby, jak jí přilepšit. V dnešní době dostupnosti velkého množství informací z toho může jít hlava kolem. Obecně je v průběhu březosti důležité mít na paměti tato dvě pravidla: 1. Březost není nemoc a 2. Méně je většinou více.
Není proto nutné, abychom fenu nějak zásadně v pohybu omezovali, pokud je na něj zvyklá. To platí zejména v první polovině březosti. Samozřejmě musíme brát ohledy na její možnosti a případnou únavu v dané chvíli, a aktivitu přizpůsobit dle aktuální situace, ale to platí v každém období života. V druhé polovině březosti je někdy už na místě zmírnit intenzitu zátěže. Rozhodně je vhodné v tuto dobu již neprovozovat aktivity, kde se například hodně skáče. Existují ale i feny, které během březosti pokračují ve své sportovní kariéře, například si zaběhnou canicrossový závod. Pokud je fena fyzicky zdatná, je na tento typ zátěže zvyklá a nemá žádné obtíže, není to problém. Je to jako vždy velmi individuální a každý chovatel by měl hlavně vnímat své zvíře a naslouchat jeho potřebám a těmi se řídit.
Zhruba od 5.- 6. týdne, tedy až daleko za polovinou březosti, by se mělo postupně navyšovat množství krmení. Doporučováno je zvýšení o 5 – 10% týdně. V praxi to znamená, že ke konci březosti se zvýší krmná dávka feny ve srovnání s dobou krytí asi cca o jednu třetinu s tím, že je nutné zohlednit potřeby jednotlivých fen, jejich kondici, zátěž i odhadovaný počet štěňat. S postupující březostí je třeba rozdělit krmnou dávku na menší porce a ty předkládat víckrát denně. Důvodem je zvětšující se velikost dělohy, která tlačí na ostatní břišní orgány a omezuje je tak do určité míry v jejich činnosti. Obdobně jako u žen, se toho méně vejde i do psího žaludku či střev a náročnějším se stává i trávení.
Čím fenu krmit?
Pokud krmíte doma připravovanou stravou nebo metodou BARF, pak změny většinou spočívají v novém výpočtu krmné dávky s ohledem na změnu kalorických požadavků. Pro majitele, kteří krmí granulemi, je to jednodušší, fenu převedou na granule určené pro březí a kojící feny. Často skloňovaným tématem je přidávání minerálů do krmné dávky u březí feny. Velká část chovatelů ve snaze zabránit vzniku eklampsie, přidává ke krmení vápník ve vysokých dávkách, čímž ale paradoxně mohou feně spíše uškodit. Zde tedy platí výše zmíněné pravidlo „méně je více“ dvojnásob. Spíše než podávat vysoké dávky vápníku je důležité pohlídat si v krmné dávce poměr vápníku vůči fosforu a hořčíku. Toto by v granulích mělo být bez problémů vyřešeno za vás. Pokud krmíte jiným způsobem, zde je vhodné požádat o pomoc zkušeného výživáře, aby vám se složením krmné dávky pomohl.
A rozhodně nezapomeňte, že v období březosti a poté i laktace, má fena zvýšené nároky na potřebu tekutin. Proto dbejte na to, aby měla neustále k dispozici čerstvou a čistou vodu v množství vyšším, než na jaké jste u ní doposud byli zvyklí.
Porod se blíží…
Posledním krokem před nadcházejícím porodem může být rentgenologické vyšetření. V posledním týdnu březosti, resp. Cca od 54. dne je možné nechat feně zhotovit RTG snímek, na němž je možné upřesnit počet plodů. Většinou postačí jedna projekce, kdy fena leží volně na stole na boku a není nutná žádná větší fixace, která by pro ni mohla být náročná. Pro fenu ani plody není v této fázi březosti ozáření rentgenovým paprskem nijak rizikové. Riziková by však mohla být manipulace u těch fen, které jsou bázlivé, snadno podléhají stresu a celkově by jim návštěva veteriny mohla přitížit. Taková zvířata se ale obecně nedoporučuje využívat v chovu, protože mohou své sklony k nižší psychické odolnosti předávat svým potomkům. Proto drtivá většina březích zvířat zvládá tento úkon bez větších problémů. Kromě přesného počtu plodů nám dá snímek také informace o jejich velikosti, což může být přínosné pro odhadnutí toho, zda bude fyziologický porod probíhat dobře. Například při malém počtu štěňat hrozí reálné riziko, že budou mít větší velikost a bude jejich průchod porodním kanálem obtížnější, v krajních případech dokonce nemožný a březost je pak nutné ukončit císařským řezem. Toto se týká zejména plemen s již obecně větší hlavou, například brachycefaliků, jako je buldoček, nebo čivav.