Konfigurátor ti pomůže přizpůsobit stravu přesně
na míru tvému Alíkovi.
Či Alince?
 
Spustit »

Výhody nákupu

Doprava ZDARMA               pro objednávky >990 Kč                 při přepravě zásilkovou službou

Široký sortiment , více než 10.000 položek.
Věrnostní slevy až 10%.

 

Výhodné akce pro členy klubu
  • Věrnostní slevy až 10%
  • Přednostní informace o slevách
  • Přístup k nabídkám pro členy
  • Uchování informací o nákupech
  • Přístup ke klubovým aktivitám

Chybí Vám zde Vaše oblíbené produkty?

Nevíte si rady s nákupem?

Nebo chcete jen pochválit naše služby?

Napište nám »

ROZMNOŽOVÁNÍ AKVARIJNÍCH RYB – V

ROZMNOŽOVÁNÍ AKVARIJNÍCH RYB – V    Dnes se v našem seriálu podíváme na oblíbené "sumečky".

Pancéřníčci

U pancéřníčků rodu Corydoras a jim příbuzných poznáme pohlaví poměrně snadno. Samičky jsou větší, zavalitější, samečci menší, štíhlejší a v poměru k tělu mají protaženější ploutve. Pro lepší průběh výtěru a dokonalejší oplodnění jiker je vhodné chovat 2 samečky s jednou samičkou.

Příprava vytíračky

Těmto rybkám stačí pro tření menší akvárium, o obsahu 20 – 30 l. Vytíračku nemusíme jinak zařizovat – kromě šetrné filtrace (vzduchovacím molitanovým filtrem), rybky totiž odkládají své velké jikry na sklo. Do vytírací nádrže je přelovíme, pokud vidíme, že je samička zaplněná jikrami a samečci ji pronásledují. Jejich tření je také zajímavé na pozorování, stejně jako u ostatních ryb. Samička vypustí vždy několik jiker do kapsičky vytvořené ze semknutých břišních ploutví. Nato se k ní sameček postaví bokem, s pohlavním otvorem u její tlamky a za chvění vypustí mlíčí, které samička nasává a skřelemi vypouští blíž k jikrám – ty jsou takto oplodněny. Potom je nalepí na sklo akvária. Rozmístí je všude možně – zvyšuje se tak jejich šance na přežití. Po vytření rybky odlovíme, o výtěr se nestarají.

Pancéřníčci se často vytírají i ve společném akváriu - mláďata se zde mohou vylíhnout, a některá i přežít. Z toho je vidět, že pro běžné druhy nemusíme ani připravovat vodu speciální kvality – pokud není příliš tvrdá. Chceme-li zachránit výtěr ze společného akvária, musíme nalepené jikry opatrně seškrábnout žiletkou a přemístit je postupně do samostatného akvária – je to práce pro trpělivé :-).

Péče o potěr

je v zásadě stejná jako u jiných rybek, které se o mláďata nestarají, s tím rozdílem, že rozplavané rybičky se pohybují (stejně, jako rodiče) na dně. Musíme jim tedy nabídnout především potravu, která na dno padá – jemný mražený cyklop, najemno nadrcené granule, Tetra MikroMin, jemně nasekané nítěnky, ale najdou si i živou, plavající potravu – nauplie artémií, nebo živý cyklop.

Zvláštní způsob tření mezi pancéřníčky mají pancéřníčci tečkovaní (Hoplosternum thoracatum), kteří se vytírají do velkého pěnového hnízda na hladině, podobně jako čichavci. Jako základ pro jeho stavbu jim slouží větší plovoucí rostlina (Ceratopteris), o výtěr se stará samec. Pro tření potřebují větší, asi 80 – 100l akvárium.

Krunýřovci

Tyto „živé škrabky“ - Ancistrus, kdysi velká vzácnost, se dnes již běžně rozmnožují i ve společných akváriích, často víc, než je milé. Ostatní jim příbuzné druhy, často krásně zbarvené, a někdy dorůstající značných velikostí (i kolem 40 – 50 cm), se rozmnožují v akváriích jenom velmi vzácně, nebo vůbec ne.

Pohlaví u ancistrusů, pokud jsou již odrostlí (alespoň kolem 5 cm), poznáme dost snadno. Samci mají na mohutném čumáku „roští“. I samičky se někdy mohou chlubit něčím podobným, ale výrůstky jsou krátké, a nikdy jim nerostou od špičky nosu středem čela – mají je tedy pouze po obvodu čumáku.

Jediné, co pro rozmnožení potřebují, je nějaká jeskyňka – pokud možno taková, do které se samec vejde jen tak tak. Na rozdíl od některých lidí rozhodně netrpí klaustrofobií. Naopak – takový prostor mu maximálně vyhovuje. O jikry a vylíhnutá mláďata až do rozplavání, než mu utečou, se totiž svědomitě stará a hlídá je, a v malé jeskyňce jsou prakticky ve stoprocentním bezpečí. Pokud ale není zbytí a nenajde vhodný úkryt, je schopen se o výtěr postarat třeba i někde v koutě akvária – ale tam se jistě necítí dobře, a je vystaven zbytečnému stresu.

Ve společném, dobře zaběhnutém a zarostlém akváriu najdou mláďata zpočátku dostatek potravy, později musíme zvýšit přísun krmiva – stejného, jakým krmíme dospělé krunýřovce.

Pokud chceme výtěr efektivně odchovat, úkryt i se snůškou a samcem přeneseme do vytíračky, cca třicetilitrové, kde necháme mláďata po rozplavání samotná. Tady je krmíme jak živočišnou, na dno padající potravou (podobně jako pancéřníčky). Zajistíme jim ale i přísun potravy rostlinné – v podobě ke dnu upevněného kolečka okurky nebo cukety, nebo nejlépe tabletovým kompletním krmivem Tetra Pleco Wafers. Tablety není potřeba drobit – mladí krunýřovci si z nich sousta svými přizpůsobenými ústy ostrouhají, pouze je rozlomíme na několik kousků, aby se mláďata u potravy příliš netísnila.

Pro zajímavost se ještě zmíníme o nádherně barevných halančících (Aphyosemion, Nothobranchius aj.) Tyto rybky žijí v přírodě v Africe v tzv. periodických (vysychajících) vodách. Aby jikry přežily období sucha, rybky je schovávají do bahnitého dna. Po vyschnutí nádrže rodiče uhynou, a když se jezírko po několika měsících v období dešťů znovu naplní vodou, mláďata se vylíhnou, „vylezou“ ze dna, rychle dorostou, opět se vytřou a celý cyklus se opakuje. V akváriu, samozřejmě, žijí mnohem déle. Pro tření je potřeba jim zajistit měkkou, kyselou vodu a do malé vytíračky (cca 15 l) dáme na dno vrstvu rašeliny. S ní se jikry uchovávají bez vody. Po několika týdnech rašelinu zalijeme vodou, a mladí halančíci jsou na světě.