_cmsico.jpg)
Kapr ve vaně
Stále ještě poměrně oblíbená česká tradice - koupit živého kapra a doma ho vypustit do vany, aby si ho děti užily pár dní před Štědrým dnem. Byť se to může zdát roztomilé, přimlouvám se spíše za to, abyste kupovali kapra již usmrceného. Ze dvou důvodů.
Usmrcení na místě prodeje provádí člověk s dostatečnými zkušenostmi a znalostmi na to, aby proběhlo co nejrychleji a nejefektivněji, což znamená minimalizaci utrpení zvířete. Což se doma ne vždy podaří. Jistě existují výjimky, ale ještě dnes si živě vzpomínám, jak moji rodiči s porážkou kapra doma bojovali, váleček, utěrka a pod ní zmítající se kapr, no prostě divočina.
Druhým důvodem jsou nevyhovující podmínky ve vaně. Složení (chemické příměsi jako například chlór, který poškozuje žábry), teplota vody (příliš teplá, která způsobí po studené venkovní kádi teplotní šok) a nízký obsah kyslíku v takto malém množství stojaté vody nikdy nebude pro rybu vyhovující a nebude se cítit komfortně.
„Omilostněný“ kapr
Toto je asi jedna z největších chyb, kterou ještě stále mnozí dělají i přesto, že na osvětu je v tomto případě kladen důraz každoročně. Po několika dnech, které kapr strávil ve vaně, si jej vaše děti oblíbily natolik, že již nemáte to srdce ho zabít a naporcovat a rozhodnete se jeho život ušetřit a spolu se zbytkem rodiny se vydáte k nejbližšímu rybníku s cílem jej vypustit a dát mu tak svobodu.
Pravda je však taková, že mu spíše zajistíte smrt delší a pomalejší. Kapři jsou totiž vyloveni z rybníků již na podzim, většinou v říjnu a listopadu a poté přemístěni do sádek s dostatečným předstihem, aby se zbavili „pachuti bahna“, kterou můžeme z ryby cítit. Tímto brzkým vylovením však bohužel přijdou o možnost vytvářet si i nadále energetické, zejména tukové, zásoby potřebné pro přečkání zimy. V sádkách je naopak dále spotřebovávají. V důsledku toho bohužel kapr, který prošel sádkami, kádí a nakonec vaší vanou, je víceméně vyčerpaný a s vysokou pravděpodobností neschopný zimu ve volné přírodě přežít. Ač to může působit krutě, jeho usmrcení je v takovém případě spíše milosrdenstvím.
Vánoční stromeček pro lesní zvěř
I tato tradice se u nás těší poměrně velké popularitě. Je to pěkný zvyk, kdy si buď přímo na Štědrý den nebo v průběhu adventu uděláme procházku do lesa a přichystáme vánoční překvapení i pro lesní zvířata. Ačkoliv nejvhodnějším krmením na zimu je pro lesní zvěř hlavně seno, tak i jim se na zimu přilepšuje i dalšími dobrotami a takový vánoční stromeček toho může být součástí.
Jak jej nachystat správně, abychom zvířatům spíše neublížili?
Použít můžeme ovoce a zeleninu z našich zahrad, oříšky, kaštany a žaludy. Dobré jsou i usušené jeřabiny, šípky, květy slunečnic a bodláků nebo třeba kukuřičné klasy.
A jak je na stromek připevnit?
Zapomeňte na háčky, drátky, provázky či lepidla. Nejlepší a nejbezpečnější variantou je přírodní lýko, které lze velmi dobře použít třeba i na dlouhý řetěz, na který můžeme navlékat jednotlivé kousky dobrot. Na zavěšení jednotlivých ozdob perfektně poslouží nať z mrkve či petržele, protože to je nejen přirozené, ale dá se to sníst taky.
Aby se zvířatům dařilo
Podle starých lidových pověr se k zajištění hojnosti a zdraví zvířat (tehdy myšleno zejména hospodářských, která přinášela domu užitek) doporučovalo držet se následujícího:
1. Pokud upečeme vánoční cukroví ve tvaru zvířat, zajistíme sobě jejich hojnost a jim zdraví.
2. Krmení o půlnoci na Štědrý den zařídí, že se jim další rok bude dobře dařit.
3. Naopak se o svátcích neměli čistit stáje, aby dobytek nekulhal, byť o prospěšnosti tohoto doporučení by se dalo z pohledu zoohygieny poněkud polemizovat.
Doufám, že moje doporučení se vám bude hodit a že díky nim uděláme zvířatům Vánoce příjemnější a vy při plnění těchto tradic strávíte příjemný (před)vánoční čas se svými blízkými. Klidné svátky vám všem!