Anglický mastif – velký pes s velkým srdcem

Bezedná miska
Anglický mastif – velký pes s velkým srdcem - s dopravou zdarma BEZEDNAMISKA.CZ

Jedno z největších, nejtěžších a nejstarších psích plemen. Pes, jehož kořeny sahají dávno před biblické časy, až do pravěku. Nástroj využívaný k zápasům s býky a bojům v bitvách. Silný obr, co je nerad dlouho sám. Člen rodiny milující a chránící i ty nejmenší. To je anglický mastif.

 

 

Anglický mastif v číslech

Výška fen se obvykle pohybuje mezi 70 a 76 cm v kohoutku, zatímco psi se dorůstají 79 až 86 cm.

Anglický typ mastifa je považován za nejtěžší plemeno psa. Na žebříčku nejtěžších plemen jsou například i plemena bernský salašnický pes nebo německá doga.

Váha mastifů se může pohybovat od 55 do zhruba 100 kg. Fenky obecně váží méně než psi. Rekord byl zaznamenán v roce 1981, kdy navážili jednomu anglickému mastifovi 142,7 kg.  

Jakožto velké plemeno se dožívá statisticky méně, než psi jiných plemen. Jeho věk dožití se ale uvádí mezi 10 až 12 lety, což je stále spoustu let pro spoustu zážitků neméně velkých jako je tento pes sám.


Původ aneb pes napříč lidskými dějinami

Ostatky velmi vzdáleného předka molossoidních psů, do jejichž kategorie spadá právě anglický mastif, byly nalezeny v Asii již v období pozdního pravěku, tedy neolitu.

Přes Mezopotámii a Řecko se předkové mastifa dostali díky Keltům na Britské ostrovy. Odtamtud si některé zástupce tohoto plemene přivezl Julius Caesar s sebou zpět do (antického) Říma, kde byli mastifové využíváni pro zápasy v arénách. Byli nuceni bojovat jak s býky, tak například i se lvy.

V 17. stoletím už nebyly zvířecí zápasy oblibou pouze šlechty. Takzvaný hon na býky se stal velice populární zábavou prostého lidu. Tyto boje a hony s mastify byly anglickým parlamentem zakázány až v polovině 19. století. Mastifové už tímto způsobem lidem nezprostředkovávaly „zábavu“, načež popularita plemene značně klesla.

Zhruba od 14. do 17. století byli předci dnešních mastifů využíváni pro boj v bitvách. Jednou z nejznámějších bitev, které se tito psi účastnili, byla americká občanská válka, česky známá jako válka Severu proti Jihu.

Mastifové byli po své „kariéře“ využíváni z části pro lov. Nikdy se z nich ale nestali vyloženě lovečtí psi. Navzdory svému obávanému vzhledu totiž postrádají silné lovecké instinkty.

Následně začali sloužit jako strážci pozemků šlechtických sídel.

Dnes je tento pes domestikován a kromě vnitřní povinnosti ochránit dům, plní i povinnosti domácího mazlíčka mazlíka (obřího) mazla.


Povaha aneb srdce velké jak pes sám

Anglický mastif je sice obrovský, jinak je ale ideálním adeptem na člena rodiny. Je velice klidný, milující a je to zkrátka velký mazel. Potřebuje se svou rodinou trávit čas a pomazlit se s nimi. Je také velice empatický a vycítí, kdy jeho páníček potřebuje přítele, a kdy naopak touží po troše klidu.

Respektuje a poslouchá celou rodinu, ne jako některá plemena, která vyžadují jednoho neměnného pána.

Miluje děti, a je tedy vhodný i do rodin s menšími přírůstky. Jedině je třeba dávat pozor, aby pes dítěti svou vahou omylem neublížil.

Je poměrně lhostejný vůči jiným zvířatům. Téměř postrádá lovecké instinkty, a proto nemá potřebu se hnát za kočkami, zajíci nebo srnkami, jako jiní psi. Rychle se pohybující zvěř jeho pozornost nijak zvlášť neupoutá. To ale neznamená, že se se zvířaty svého i jiného druhu nespřátelí.

Díky jeho hlídací povaze není překvapivé, že je k cizím lidem obezřetný. Jakmile je ale pozná a zjistí, že nejsou nijak nebezpeční, rád se s nimi skamarádí.

Ačkoli to protiřečí jiným sdělením, někteří mastifové mohou být velice stydliví a plaší. Někdy se tomu dá lehce předejít socializací již od štěněcího věku – a to jak s lidmi, tak jinými zvířaty. U některých jedinců je to ale zkrátka daná povahová vlastnost.

Je inteligentní a poněkud tvrdohlavý. Často rozmýšlí, zda se mu chce nebo nechce udělat to, co po něm jeho pán žádá. S touto vlastností je třeba počítat, ale i s ní umět pracovat. Když například v pubertě pes začne testovat autoritu svých páníčků a prosazovat si dominanci, je naprosto nezbytné mu dát jasně najevo, kdo je šéf – a neměl by to být pes.


Každodenní život aneb dny s obrem

Anglický mastif není samotář. Potřebuje trávit čas se svými pány. Je pro něj tedy zcela nevhodné, aby bydlel venku v boudě. Samozřejmě boudu a pobyt venku uvítá, ovšem ne jako jeho trvalé místo přebývání. Pokud mu bude odepřena možnost se s páníčky potulit v teple domova, může to u něj postupně vést k depresím a poškozené psychice.

Je třeba být ve střehu, pokud si páníček tohoto plemene hraje s jiným psem. Mastifové jsou vůči své rodině velice obranářští a mohli by si hru jiného psa vyložit jako útok. Tomu by samozřejmě chtěli zabránit. Ideální je takové situaci mastifa nevystavovat nebo zkrátka udělit povel a dávat pozor.

Mastif je velký pes, jak bylo již tucetkrát ujasněno. Děti může jeho výška a mohutnost lákat ke svezení jako na koni. To by ale nemělo v žádném případě přicházet v úvahu a je nutné hlídat, aby k tomu nedošlo! I takto velký pes je stále pes a jeho tělo není na takovou zátěž stavěno. Takovéto blbnutí by mohlo poškodit pejskovu páteř.

Mastif je vysoký. Vysoký jako jídelní nebo pracovní stůl, vysoký jako stolek s televizí, vysoký jako některé domácí rostliny. Buďto může majitel takového psa uzpůsobit domácnost nebo musí zkrátka počítat s tím, že pes omylem sem tam něco shodí. Ať svým silným ocasem nebo zkrátka svým tělem.

Pokud si chce člověk anglického mastifa pořídit, musí počítat i s velkými finančními náklady – a to převážně za jídlo. Když je pes pomalu stejně velký jako kůň, tak toho také i sní jako kůň. Kvalitní strava se tedy může vyšplhat na poměrně vysoké částky.

Jako každý správný velký pes, i mastif dost slintá a zanechává za sebou stopy vody po napití. Dobré je tedy mít vždy po ruce ručník na utření tlamy psa a mop na rychlé setření podlahy.

Jakožto správný hlídač nerad pouští na pozemek nečekané návštěvy. Přesněji řečeno, vyhněte se neplánovaným návštěvám. Vniknutí na pozemek bez doprovodu majitelů domu by si mastif mohl vyložit jako narušení prostoru, který je připraven bránit.

Mastif má cítění pro hranice svého teritoria. I bez plotu se naučí rozpoznat, kde začíná a končí jeho pozemek. Tím ale samozřejmě neříkáme, že plot není vhodný mít.

Nemá rád zimu, ani horko. Je tedy třeba pejskovi přizpůsobit prostředí. V létě mu poskytnout na zahradě místo ve stínu nebo příjemnou (nikoli chladnou) teplotu uvnitř. Naopak v zimě není vhodné ho nechávat ve velkých mrazech venku.

Záhyby mezi jeho povislou, zvrásněnou kůží je třeba kontrolovat pro případná klíšťata či jiné parazity a nečistoty.

Jeho srst je poměrně nenáročná. Ideální je ji jednou týdně vyčesat, což si mastif obvykle užívá.

Pravidelné kontroly u veterináře by měly být samozřejmostí.

 

Anglický mastif je plemeno pro někoho s větším příbytkem a dostatkem financí na kila a kila kvalitní psí stravy. Při těchto podmínkách ale stojí za úvahu. A pořízení. Tento milující obr vaši rodinu ochrání a bude ji milovat po celou svou existenci. Sice si ho nepochováte jako čivavu, zato vás bude umět obejmout a láskyplně oslintat jako nikdo jiný.