Základní parametry aneb kočka v číslech
Váží kolem 5 kg. Kocouři mohou vážit o něco více, kočky o něco méně.
Věk dožití himalájských koček se obecně pohybuje mezi 9 až 15 lety. Některé zdroje dokonce uvádí 12 – 14 let nebo 13 až 15. Faktorů, které toto číslo ale ovlivňují je nespočet. Vliv má například genetika, prostředí, strava a zdravotní stav. Konečný věk se zkrátka předurčit nedá. Lze vycházet pouze ze statistik.
Původ plemene aneb to nejlepší z obou koček
Plemeno himalájské kočky vzniklo křížením plemene kočky perské a kočky siamské. Cílem bylo stvořit kočku s hustou a dlouhou srstí perské kočky, ale se znaky a očima siamské kočky.
Plemeno má poměrně krátkou historii – proces jeho vzniku začal až ve 20. letech minulého století.
Oficiálně bylo plemeno zeměmi uznáno až v 50. a 60. letech.
V 80. letech se ale CFA (jedna z největších organizací chovatelů koček na světě) rozhodla plemeno reklasifikovat, načež ho zařadila pod plemeno kočky perské. Proto bývá himalájská kočka často označována i jako perská-himalájská nebo colorpoint.
Plemeno dvou tváří
Himalájská kočka má dvě podoby. Závisí především na zbarvení a „zploštělosti“ obličeje. Tradičnější varianta (vlevo) má obličej více tvarovaný, zatímco druhá varianta má oči ve stejné rovině jako čumák a ústa.
Povaha aneb lenošivý mazel
V plemeni himalájské kočky se mísí dvě zcela odlišné povahy – z Perské kočky získalo mírnost a lenošivost, zatímco ze siamské větší živost.
Himalájské kočky jsou poměrně samostatné, a proto se umí zabavit, zatímco je jejich pán přes den v práci. Když je s nimi ale někdo doma, milerády se k němu přitulí.
Jsou velice mazlivé, klidné a lenošivé. Když na to ale přijde, umí se vydovádět a hrát si.
Pokud žije himalájská kočka v bytě, což je pro ni nejideálnější, je třeba vybavit domácnost škrabadly, aby neměla potřebu drápat například nábytek. Kočka určitě uvítá i výběh na balkoně či zahradě, je ale spíše kočkou vhodnou do interiéru.
Je ideálním společníkem do rodiny. Má ráda děti a vychází i se zvířaty. Samozřejmě je ideální, pokud si na jiné mazlíčky může zvykat už od kotěte.
Každodenní život a péče
Péče o srst, jak už tomu u dlouhosrstých plemen bývá, je náročnější. Je třeba ji vyčesávat alespoň obden, ideálně každý den, aby se předešlo zacuchání a plstnatění srsti.
Vzhledem ke krátkému čumáku některých koček tohoto plemene může docházet k nadměrnému slzení očí. Pak je třeba koutky očí otírat nějakým jemným hadříkem navlhčeným vlažnou vodou.
Vzhledem k lenivosti, a tedy nízké aktivitě, himalájských koček, je třeba dávat pozor na jejich stravování, aby se předešlo obezitě.
Himalájská kočka je ideální pro někoho, kdo žije v bytě a chodí pravidelně do práce, čili není po delší denní dobu doma. Zároveň ale kočka potřebuje člověka, co se s ní bude rád mazlit, bude mít čas ji vyčesávat a dohlížet na její jídelníček v případě nabírání váhy.