Tetry a parmičky
Jakou vodu?
Tyto rybky se třou v podstatě v rámci hejna, tření s jednou samičkou se účastní jeden, nebo více samečků. Výjimkou je poměrně málo známá, elegantní tetra stříkavá (Copella arnoldi). Třoucí se pár vyskakuje bok po boku z vody, za letu se otočí bříškem vzhůru, a jikry lepí do bezpečí, mimo vodu, na spodní listy rostlin sklánějících se nad hladinou! Sameček potom jikry ošetřuje tak, že na ně ocasem stříká vodu, a „vykulený“ potěr potom padá zpět do vody.
V přírodě se parmičky a tetry rozmnožují v určitém ročním období – po příchodu dešťů, kdy je voda měkčí a kyselejší, než po zbytek roku, a pro úspěšné tření i vývoj jiker jim musíme připravit vodu konkrétních parametrů (nižší pH i tvrdost), podle jednotlivých druhů. Chovatelé pro takovou vodu chodí k vyzkoušeným pramenům, můžeme pro její přípravu použít vodu destilovanou, „osmotickou“ (přefiltrovanou přes tzv. reverzní osmózu), vodu z iontoměničů, případně čistou vodu dešťovou.
Příprava vytíračky
Tyto skupiny rybek nejen že se o jikry ani o potomstvo nestarají, ale může se stát i to, že po sobě jikry žerou! Pokud se opravdu chceme pokusit o jejich rozmnožení, je potřeba, když vidíme, že rybky jeví o tření zájem, odlovit je do tzv. vytíračky, což je menší akvárium (jeho velikost závisí na velikosti a způsobu tření jednotlivých druhů – obvykle to bývá kolem 20 - 40 l). Akvárium naplníme vhodnou vodou, teplota se obvykle udržuje o cca 2°C vyšší, než ve společném akváriu, mírně provzdušňovaná pomocí vzduchovacího kamínku, nebo molitanového filtru (elektrický filtr by nám odsával jikry, nebo vylíhnuté rybičky). Abychom zabránili rodičům během tření v konzumaci vlastních jiker, vložíme do akvária jemnolisté rostliny (můžeme použít stejné, jako pro živorodky, nebo jávský mech), případně „třecí rošt“ - síto položené na dno akvária tak, aby jikry mohly spadnout pod něj. Druhům, pocházejícím z tzv. černých vod (jsou to vody bohaté na výluhy z rašeliny, listí a odumřelých kořenů), např. neonkám, přidáme do vody Tetra ToruMin, který zlepší vývojovou vodu a sníží riziko plesnivění jiker.
Péče o jikry
Po vytření rybky odlovíme, a čekáme. Na co? Přeci až se vylíhnou titěrné larvičky – nejsou to ještě rybičky. Musí teprve strávit žloutkový váček a nechat si dorůst ploutvičky. Zatím visí přichycené neznatelným vlákénkem na hlavičce na všech možných předmětech a rostlinách. V této době je nekrmíme – potravu nepřijímají, výživu jim zajišťuje právě žloutkový váček. Obě fáze vývoje – vylíhnutí z jikry a stádium larvy do rozplavání trvá různou dobu, podle jednotlivých druhů. Každé období může trvat 24h, ale také třeba 4 dny. Jikry během jejich vývoje sledujeme – plesnivé (chlupaté) a neoplozené (bílé) jikry odsáváme skleněnou trubičkou, aby ty živé zůstaly v pořádku. V těch životaschopných můžeme pozorovat vývoj nového života.
Péče o potěr
A teď už musíme mít připravenou vhodnou potravu! Nejlépe se potěru daří při přísunu potravy živé – pro nejmenší musíme zajistit nálevníka, některé (např. některé tetry, nebo parmičky čtyřpruhé) hned zvládnou artémii, následně živý, nebo zmrazený cyklop, případně jemně nasekanou nítěnku.
Aby rybičky dobře rostly, potřebují neustálý přísun potravy – pokud nám to čas dovolí, zásobujeme je novou dávkou krmiva po spotřebování předchozí, nebo je nakrmíme alespoň 3x denně.
Při takovém vydatném krmení a velkém množství rybiček musíme dbát pečlivě na hygienu – pravidelně odsávat výkaly pomocí vzduchovací hadičky (tak, abychom neodsáli potěr), skla otírat houbičkou od slizu a prát molitanový filtr. Při tom doplňujeme již část vody, kterou běžně používáme do akvária a rybky zvykáme na „normální“ vodu. Mláďata většinou rychle rostou, a po čase je musíme přemístit do většího akvária – nejlépe tak, že odsajeme co nejvíce vody, a se zbytkem potěr opatrně přelijeme do nové nádrže.
_aico.png){kind=icon}
