Křečík džungarský – co je zač a jak mu vybavit klec?

Bezedná miska
Křečík džungarský – co je zač a jak mu vybavit klec?

Tento drobounký hlodavec je známý pro své tváře jakožto spižírnu a pro svou nenáročnost, a to jak časovou, finanční, prostorovou, tak i povahovou. Jeho chov s sebou nese mnoho výhod, ale i nevýhod. Které to jsou? Čím mu vybavit klec a jak o ni pečovat?

 

Křeček v číslech

Křečík dorůstá 6 – 10 cm a jeho váha se většinou pohybuje mezi 50 – 70 g. Vždy samozřejmě záleží na daném jedinci a čistokrevnosti jeho linie.

Věk dožití křečka, tedy křečíka džungarského, se pohybuje mezi 3 – 5 lety. To samo o sobě je zároveň výhodou i nevýhodou.

Plemeno křečíka džungarského bylo popsáno již roku 1773.


Život ve volné přírodě

Křeček je především zvíře stepní – vyskytuje se tedy přirozeně v sušších travnatých oblastech mírného pásu. Jsou pro něj typické ale i lesnaté tundry.  Nalezneme ho především na asijském kontinentu, konkrétně v Rusku, Kazachstánu nebo Mongolsku.

Stejně jako lidé, i křečci nejčastěji žijí v partnerském vztahu, spolu se svými mláďaty. Netypický pro ně ale není ani život samotářů.

Noru si křečíci džungarští staví až metr pod zemí a vystýlají si ji například trávou, mechem nebo nahromaděnou ovčí vlnou.

Zásoby si tato zvířátka dělají tzv. křečkováním – tedy hromaděním potravy do tzv. lícních vaků.

Jedná se o zvíře noční. Většinu dne tedy křečík prospí. Ze své nory vylézá povětšinou v noci a právě tehdy chodí i na sběr potravy, kvůli které za jedinou noc uběhne i několik kilometrů. Není to ale pravidlem, jelikož někdy chodí ven i přes den.

V denním světle je téměř slepý, jelikož je nastavený na vidění za tmy. Umí se ale orientovat pomocí svých tzv. hmatových vousků. Důležitý je pro něj i sluch a čich. Křečíci spolu totiž komunikují jak pomocí vysokých frekvencí, tak i pomocí pachových žláz (ty mají na břiše).


Křečík vs křečík

K žádné velké agresi v rámci druhu nedochází, ale ani se jeden křečík nemá chuť s tím druhým spřátelit. Jakmile se nejedná o „člena jeho domácnosti“, bere jeden toho druhého jako konkurenta, který mu chce ukrást jeho zásoby.

Pokud spolu ale křečíci vyrůstají a jsou na sebe zvyklí, tedy tvoří jednu domácnost, pak se jako konkurenti nevnímají.


Chov křečíků – můžeme jich mít víc najednou?

Křečík může být chován i sám, ale určitě ocení společnost. Jak ji ale správně utvořit, aby to nedělalo v křeččí domácnosti neplechu?

Nejpřirozenější je, aby žil sameček se samičkou nebo dokonce vícero samičkami. To ale samozřejmě vede k mláďatům. Pokud nechcete pravidelně očekávat mladé křečíky, je možné chovat i dva samečky pohromadě.

Dva samečci se budou přátelit za podmínek, že:

  • nebude nikde v dohledu samička (ani v jiné kleci).
  • budou pořízeni jako mláďátka společně.
    • Jakmile bychom pořídili k dospělému samečkovi jiného, už by ho bral jako nepřítele.


Negativa chování křečka

  • Je to noční zvíře
    • Zatímco tedy budete chtít spát, on bude aktivně trávit svůj čas vzhůru.
  • Alergie
    • Alergie na křečka není nic netypického. Pokud tedy člověk trpí alergiemi, není od věci se nejprve nechat dojít otestovat na alergologii.
  • Nízký věk dožití
    • Pro některé může být krátký život tohoto mazlíčka výhodou. Jakmile si ono roztomilé zvířátko ale zamilujeme, budeme tak „brzký“ odchod nést špatně.


Výhody chování křečka

  • Stačí mu velice malý příbytek
  • Nízké náklady
    • Samotný křeček je velice levný. Drahá pro něj není ani klec, pítko a dokonce ani potrava s podestýlkou. Ani domečky a prolézačky pro křečka nejsou nákladné.
  • Nestrádá vaší nepřítomností
    • Když se nebudete křečíkovi moc věnovat, nebude tím trpět, jako by tomu bylo například u psa. Naopak, křečíci mají rádi svůj klid.
  • Nízký věk dožití
    • Pokud člověk touží po zvířecím společníkovi, ale neví, jak bude jeho život za pár let vypadat, křečík ho v tomto ohledu nebude omezovat.


Potrava a pitný režim

Křečík džungarský je všežravec, což znamená, že se živí zrníčky, semínky a nejrůznějšími rostlinkami nebo kořínky. Důležitá část jeho potravy jsou ale i bílkoviny, které získává z hmyzu a larev.

Stejné věci je mu potřeba dodávat i v zajetí – při chovu domácím. Většinou jsou krmiva namixovaná ze všeho potřebného. Existují i krmiva určená nejen pro malé hlodavce, ale konkrétně pro křečíky.

Vzhledem k prostředí, kde se volně žijící křečci pohybují, je pro ně přirozený neustálý přístup k suché trávě – senu. To se může pouze umístit do klece, dát do mističky nebo si ho křečík může postupně brát ze závěsného krmítka.

Samozřejmostí jsou misky na pití a potravu. Z misky toho ale hlodavci nevypijí tolik, proto je dobré pořídit i pítko – napáječku. Když bude mít křečík tyto dvě možnosti, bude lépe dodržovat pitný režim.

Není od věci do klese zavěsit i minerální kámen, ze kterého hlodavci získají potřebné minerály.


Klec pro křečka – jakou zvolit a jak o ni pečovat

Výběr klece pro křečíka není náročnou záležitostí. Křečík je drobný a nepotřebuje se pohybovat ve větším výběhu. Stačí mu tedy malý výběh. Pokud ale máme místo a nepřekážel by nám doma větší příbytek, proč mu ho nepořídit…?

Křečík neumí šplhat, proto je možnost mu nechávat klec shora otevřenou.

Křečíci jsou velice čistotná zvířata. Sami se myjí a čistí si srst. Podobně jako kočky.  Ve svém příbytku si většinou vyberou jeden či dva rohy, kam chodí močit. Na kálení ale nemají určené místečko, takže bobky musíme hledat v celé kleci. Pro usnadnění čištění se vyrábí rohové toalety, na které se křečík snadno naučí chodit.

Menší klec je třeba čistit alespoň jednou za týden kompletně. Místečka, kam chodí křečík vykonávat potřebu, bychom měli čistit obden.

Křečíci se rádi schovávají do „nory“. Je tedy potřeba zvolit podestýlku, která jim umožní se do ní zahrabat. Nejlepší podestýlka pro křečíka jsou tedy hobliny, dřevitá vlna nebo například válečky z recyklovaného papíru. Důležitý je ale i dostatek sena. To slouží jako vrstva podestýlky, ale i krmivo.


Jak vybavit klec pro křečka (křečíka)

Vzhledem k tomu, že se křečík ve svém příbytku moc nenaběhá, je dobré mu do jeho výběhu dát kolotoč pro křečky. To zaručí, že bude mít dostatek pohybu a nebude tloustnout. Kolotoč je ale potřeba po pár hodinách vyndat, aby se křečík během příliš nevyčerpal. 

Ve volné přírodě se křečíci ukrývají do své nory. Jsou různé způsoby, jak jim to v domácím prostředí vynahradit. Ideální domečky pro křečka („schovky“) jsou například:

Existují klece již vybavené, kde jsou domeček a nějaká ta prolézačka už zabudované.

 

Křečík je přátelské, „skladné“ a nenáročné zvířátko. Může být společníkem, aniž by po vás vyžadoval neustálou péči a pozornost, jako je tomu například u psů. Každý uvidí jiná pro a jiná proti.

Jako u každého zvířete je ale důležité vše řádně promyslet a zvážit, než si ho pořídíte. Přeci jen se jedná o živého tvora, který na vás bude v mnoha ohledech závislý.