_cmsico.jpg)
Jaké povely psa naučit?
V první řadě je třeba zvolit výrazná, znělá slova. Většina výrazů je „zajetých“, někde ale lze udělat obměnu, aby se to člověku snáze říkalo. Jakmile ale pejskovi povely začnu dávat, už je nesmím měnit. O tom více v další kapitole.
- Sedni, lehni
- To je všem známý základ. Užitečné jsou tyto povely například při cestování (ať v tramvaji nebo v autě) nebo pouze pro větší zajištění psa. Ze stoje se může chlupáč snadněji rozeběhnout, čemuž právě chceme zabránit.
- Zůstaň / čekej
- Tyto povely jsou důležité pro bezpečnost psa, nebo aby se neztratil. Kdykoliv se může chtít pejsek někam podívat nebo rozeběhnout. Ve chvíli, kdy něco chce, nezvažuje rizika. Proto ho tímto povelem můžete upevnit na místo, kde se zrovna nachází.
- Přivolání jménem
- Každý pes by měl slyšet na své jméno. Pak už záleží, jak si zavolání na něj chcete nastavit. Může se jednat pouze o „povel“, kdy se má pejsek ukázat Vám na obzoru nebo se může jednat o plné přivolání (až k Vašim nohám).
- Proto by se psům měla dávat jména se znělými hláskami (b, d, r, v apod.), aby mohlo být přivolání důrazné a jasné.
- Přivolání povelem „ke mně“
- Tato slova jsou nahraditelná přivoláním vlastním jménem. Nesmí se ale jednat o dva povely označované jedním slovem!
- Jde o „přivolání“, tedy povel, který zajistí, že pejsek přiběhne přímo k Vám.
- K noze
- Jedná se o povel, kdy má pes být u pánovy levé nohy (levé, abychom pejska kryli vlastním tělem, když jdeme po silnici).
- Většinou se tento úkon učí i se sedem – čili při povelu „k noze“ pes přiběhne a sedne si k Vaší levé noze (abyste oba koukali stejným směrem). Při Vašem otočení se (doprava), o 90°, by se měl pes zvednout, otočit také o 90° a znovu se u Vaší nohy posadit.
- Tento povel je důležitý pro procházky. Aby pejsek čekal u Vaší nohy, než přejede auto nebo přejde cizí pes. Abyste ho měli v dosahu, a zároveň jste ho mohli chránit vlastním tělem.
- Nesmíš / fuj
- Tato slova, pokud je chlupáč uposlechne, mohou zachránit život.
- Někteří psi sní vše, co potkají – kámen, pavouka, hovínko jiného psa nebo plesnivou svačinu. Nic z toho není úplně něco, co bychom chtěli, aby náš mazel snědl.
- Některé potraviny nebo nápoje jsou ale pro psy vyloženě jedovaté (čokoláda, česnek nebo například káva).
- Pokud povel dáme včas, můžeme předejít velice nepříjemným potížím nebo horším věcem.
- Volno
- „Volno“ je velice důležité slovíčko. Užívá se pro zrušení předchozího povelu. O tom více v další kapitole.
- Ujištění
- Naší Wendulce například při odchodu z domova říkáme „Já přijdu“. Možná je to zbytečné, možná je to úsměvné, ale máme za to, že se jedná právě o jakési ujištění předem, že se večer zase vrátíme k ní domů.
Hlavní zásady tréninku psa
- Jediný povel pro konkrétní úkon
- Jeden úkon (který po pejskovi chcete) musí být označovaný pokaždé tím samým slovem / slovním spojením.
- Pokud se používá více slov pro stejnou akci nebo naopak jedno slovo pro více akcí, pes z toho je zmatený a neví, co slovy myslíme – čili nebude „poslouchat“.
- I když se něco zdá stejné nebo podobné (např. „k noze“ a „ke mně“), pro pejska to znamená něco jiného.
- Pamlsek jen tehdy, když vykoná povel na první dobrou
- Pokud pejsek poslechne napodruhé, dostane pochvalu. Napotřetí a dále už nedostane nic.
- Je to z toho důvodu, aby měl pes motivaci povel uposlechnout. A aby si s tím nedával na čas celý den. Pokud totiž polevíte a dáte mu pamlsek, i když na přivolání přiběhne až napotřetí, bude si myslet (a vědět), že příště mu to projde znovu. A že tedy nemusí pospíchat a poslouchat hned. Nikdy se tak nenaučí pořádně poslechnout.
- Netrestejte (bez doporučení cvičitele), pokud to není nutné konkrétně pro Vašeho psa
- Fyzický trest není nic hezkého a povětšinou ani nutného.
- Při špatně zvoleném trestu a jeho užití může dojít k averzi pejska k povelu i trénování samotnému, což si nepřeje nikdo z vás. Stejně jako se Vás samozřejmě může Váš mazlíček začít bát.
- Občas je ale pejsek tak (omluvte ten výraz) marný, že je třeba ho například plácnutím přes zadek probudit z nepozornosti.
- Je ale důležité, aby Vám některý zkušený a dobrý cvičitel (který zná Vás a Vašeho psa – ideálně z výcviku) vysvětlil jak na to, pokud je to (dle jeho povážení) skutečně potřeba.
- Pokud dám povel, pes ho musí udělat
- Pes musí povel vykonat, i kdybych mu měla pomoct.
- Slovy trenéra naší Wendulky: „pokud nechceš lézt do tý řeky za ním, tak mu radši ten povel nedávej“. Jde o to, že po pejskovi chceme, aby uposlechl, ideálně na první dobrou. Co když je ale v řece, když mu povel (např. „ke mně“) dám, ale on neposlouchá? V takovém případě bych za ním měla správně do té řeky dojít a dovést ho na místo, odkud jsem ho přivolala, abych mu ukázala, co danými slovy přesně myslím. A že chci povel provedený hned po jeho vyřčení.
- Proto, pokud vím, že do té řeky (ať už metaforické nebo reálné) lézt nechci, raději ho budu zkoušet přivolat jinak (něčím, co není povel) – například typicky slovy „pojď sem pojď.
- Povel platí, dokud nedám „volno“
- Každý povel musí mít jasně daný konec. Tím je většinou slovíčko „volno“.
- Pokud „volno“ nedám, bude si pes dost možná myslet, že jakmile povel vykoná, tak už pro něj neplatí. Příkladem je povel „sedni“. Pejsek si sedne a dostane odměnu, načež se zvedne (už není v povelu). Co když dám ale povel „zůstaň“, než přejede auto, ale náš čtyřnožec zůstane jen chvíli, protože nemá nijak určený konec povelu?
- Proto se užívá „volno“ – psisko bude vědět, že dokud toto slovo nezazní, povel stále trvá.
- Předcházet problémům než nastanou
- Myšleno převážně s pejskem na volno. Ať v parku nebo lese.
- Kdekoliv se může vynořit cyklista, jiný pes, divočák nebo něco, co zkrátka upoutá pejskovu pozornost. Všechny tyto věci bychom měli ideálně zmerčit dříve než náš čtyřnožec.
- Pokud vidím lidi s jiným psem, rovnou psa přivolám a dám si ho na vodítko. Můj pes může být vychovaný. Ten druhý ale nemusí. A vždy je lepší mít alespoň svého psa pod plnou kontrolou.
- Pokud slyším nebo vidím cyklistu, opět si psa ihned přivolám a dám mu ideálně povel „sedni“ nebo „ k noze“. Cyklista se může jinak snažit pejska objet a pejsek se mu může snažit vyhnout nebo si ho nemusí vůbec všimnout a mohou se jeden druhému připlést do cesty.
- Pokud uvidíte, že Váš pejsek něco zmerčil, ihned ho přivolejte (klidně jen jménem) – odpoutejte jeho pozornost.
- To stejné platí i pro případ, že pojedete z procházky domů autem a nechcete tedy, aby Váš pes skočil do rybníka.
Musím chodit se psem na cvičák?
Stručná odpověď zní ANO.
Při každém učení se nové dovednosti je potřeba odstup, který ale člověk většinou sám nemá. Proto je důležitý odborný dohled – v tomto případě cvičitel psů. Ten bude dohlížet právě na chyby, které každý páníček v začátcích výcviku psa dělá, aniž by si to uvědomoval.
Jak známo, co jednou umíme, to se bohužel těžko přeučuje. Jenže my lidé aspoň zjistíme, že se máme něco přeučit. Psovi to jen tak nevysvětlíte. Ten jen bude zmatený, proč najednou je něco špatně.
Výcvik psa by se neměl podceňovat. Čím více času budu tréninku věnovat, tím větší jistotu budu mít. Pro duševní klid i pro praktický život je vycvičený pes tou správnou variantou.
O výcvikových pomůckách pro psa si můžete přečíst i náš dřívější článek s názvem Co potřebuji na základní trénink psa?.
Ohledně výchovy psa si můžete poslechnout díl našeho Bezedného podcastu s názvem Výcvik je jako výuka cizího jazyka s hostem Janem Šťastným, který vede výcvikové kurzy CityDog.cz. Tento díl byl za mě tím nejzáživnějším a nejpřínosnějším. Posoudíte ale sami J.