Původ a život ve volné přírodě
- Andulky se přirozeně vyskytují v Austrálii, odkud také byli dovezené do zbytku světa.
- Jsou to společenské bytosti. Ve volné přírodě žijí v hejnech, které mohou mít od 3 až po 100 ptáků. Proto by se neměly doma chovat po jednom, ale ve společnosti alespoň jednoho dalšího papouška.
- Ve volné přírodě se andulky dožívají 7 až 15 let věku.
- Potravu hledají společně a vyráží pro ni zpravidla za východu slunce.
Objev druhu
- První písemná zmínka o andulkách pochází z roku 1794 a sepsal ji anglický zoolog George Shaw.
- Do Evropy, konkrétně do Anglie, se tito papoušci dostali pravděpodobně s anglickým přírodovědcem a malířem ptactva, Johnem Gouldem, a to kolem roku 1840.
Chov v zajetí
- Andulky se v zajetí chovají už od poloviny 19. století.
- V lidském prostředí se dožívají většinou do 10 let věku. Není to ale pravidlem a mohou žít i o několik let déle.
- Papoušci jsou zábavná a hravá zvířata. Proto by měli ve své kleci mít nějaké hračky, houpačky, prolézačky či jiné předměty k zabavení se.
Vzhled
- Typické přirozené zbarvení andulky je zelené. Pestré barvy vznikly až šlechtěním pro život v zajetí.
- Jejich tělo pokrývá až 3000 pírek.
Rozdíly mezi samečkem a samičkou
- Určit pohlaví u andulek je velice obtížné. Do prvního přepeření (tedy 3. měsíce věku) je to téměř nemožné.
- Samečci i samičky totiž vypadají stejně, dorůstají se stejných rozměrů a váží ve stejném rozmezí (cca 30 – 40 g)
- Jediný rozdíl je v barvě zobáčku – samečci mají modrofialový, zatímco samičky mají narůžovělý až hnědý. Samičky mají zároveň bělavě zbarvené okolí nozder (to vypozoruje spíše zkušené oko).
- Samičky jsou hlasitější a dokonce i agresivnější, než samečci.
Biologický vývoj andulek
- K páření dochází po celý rok, ale většinou po dešti.
- Samička snáší mezi 4 – 8 vejci, na kterých sedí 18 – 21 dní.
- Mláďata se líhnou slepá a zprvu neopeřená, což je u ptáků typické.
- O mláďata se jejich matka stará zhruba 35 dnů.
- Během prvních dvou týdnů se mláďata naučí shánět svou vlastní potravu.
- Pohlavně dospívají mezi 3. a 6. měsícem věku. K prvnímu „techtle mechtle“ s druhým pohlavím dochází kolem 50. dne jejich životů.
Fascinující fungování těla
- Jako je tomu u převážné většiny ptáků, i andulky mají duté kosti. Díky tomu jsou schopny létat.
- Mají velice vysokou klidovou dechovou frekvenci. Nadechnou se a vydechnou 65 – 85x za minutu. Pro srovnání – u člověka je to standardně 12 dechů za minutu.
- Vysokou mají i tepovou frekvenci, která v klidovém režimu činí až 300 úderů srdce za minutu. U člověka je to 60 – 100 tepů za minutu.
- V lidském těle při dýchání dochází k rozpínání plic. U andulek dochází k rozpínání celé hrudní dutiny.
- Díky svému místu původu jsou uzpůsobené vysokým i nízkým teplotám. Snesou teploty pohybující se mezi - 4°C až 40°C.
- Umí otočit svou hlavu až o 180°.
- Stejně jako ryby, andulky nemají močový měchýř, takže jejich moč i výkaly vychází společně jedním otvorem. K tomu dochází zhruba každých 20 minut.
- Andulky jsou schopné nepít více jak týden. Neznamená to ale, že by to pro ně bylo normální nebo příjemné.
- Vzhledem k jejich drobounkému vzrůstu mohou ztratit jen mezi 10 – 12 kapkami krve, než vykrvácí.
Oči a zrak
- Oči andulek mohou fungovat nezávisle na sobě. To znamená, že každé oko může klidně koukat jiným směrem.
- Jejich mozek dokáže zpracovat obrovské množství obrázků, které očima zaznamenávají, což ve své podstatě znamená velice kvalitní zrak. Umí zaznamenat 150 obrázků za sekundu, zatímco u člověka je to obrázků za sekundu pouze 16.
- Andulky mají o jedno (téměř neviditelné) oční víčko navíc, oproti lidem. Jeho funkce je udržovat oko čisté a zvlhčené.
Sluch (a mluvení)
- Andulky umí rozlišovat různé sekvence zvuku a následně je napodobovat, což je jedna z věcí, díky které jsou tak známé a oblíbené. Jejich „papouškování“ pobaví snad každého.
- Andulky neznají význam slov, která napodobují, umí „pouze“ precizně napodobit všechny jednotlivé sekvence zvuku toho daného slova.
- Lépe odposlouchávají samečci, kteří kromě napodobování pískání umí reprodukovat slova i celé fráze. Samičky nejsou tak povídavé a většinou umí napodobit jen pískání nebo nějaké slovo. Samozřejmě ale záleží na jedinci.
- V Guinessově knize rekordů z roku 1995 je zaznamenán sameček andulky Puck, který uměl napodobit 1 728 slov.
Andulky nejsou jen „obyčejní“ a světově rozšíření a oblíbení papoušci. Jsou to fascinující zvířata, ať se jedná o jejich „šesté smysly“ nebo jejich biologii a fyziologii.